Očekávání omezuje Božství…

Jednoho dne se úplně odevzdáte, pravíc: „Otevři mé srdce. Tady jsem. Odevzdávám se Ti - tělo, mysl a duše je Tvá! Učiň co má být učiněno." 

Určitě budete vedeni. Udělejte to. Velmi často to lidé začnou dělat, ale pak vyvstanou v mysli pochybnosti. Víte, pochybnosti vyvstávají, protože čekáte omezení. Lidé si myslí, že když se stanou duchovními, mají něco vidět, musí vidět snad nějaké světlo, nějaké zázraky nebo tak něco, co uvidí fyzické oči. Ale očekávání omezuje Božství. Myslíte si, že Bůh může být omezen když řeknete: „Bože, miluju Tě, opravdu Tě chci cítit, opravdu Tě chci poznat?" A pak se ptáte po světle, když On je Světlo všech světel a Světlo, na které se tyto oči nemohou ani podívat! Vlastně to lze vidět pouze vnitřníma očima. Každý z vás má toto světlo. Všichni z vás mají takovéto oči. Ale otevřete je! Nemějte strach je otevřít, bez ohledu na to co uvidíte - zaměřte svoji pozornost na Božství! Zaměřte svoji pozornost na Boha - na toto světlo a lásku, kterou máte uvnitř vás. A nechte se vést jako dítě. Ucítíte to - cokoli chcete udělat, pokud to není správné - nepůjdete touto cestou. Ale na to musíte být k sobě upřímní. Musíte být upřímní k pocitu, který cítíte uvnitř. To neznamená, že vaše srdce něco ucítí a vy řeknete: „Ale ne, to není ono, je to můj vlastní výtvor... je to všechno jen iluze mé mysli ."

Podívejte se na Mirabai, jednu z oddaných Krišny. Znáte její příběh? Někteří z vás možná ano a někteří ne. Byla to královna a její láska ke Krišnovi byla tak velká, že byla nad vším. Když se vdala, řekla svému manželovi: „Má láska ke Krišnovi je nade vší tvou láskou, ani to nemůžeš pochopit. Vidím Jej v tobě a ve všech, kteří jsou kolem." Když zpívala Krišnovo jméno nebo zpívala bhajan, byl tam přítomen. Taková byla její láska, že se Božství tam manifestovalo. 

Kdykoli budete volat z hloubi svého srdce, kdykoli zavoláte jakýkoli aspekt Božství, Božství na sebe vezme tuto podobu a přijde k vám. 

Mirabaina láska byla tak velká, že na konci jejího života ji obvinili z tolik věcí - ale byla pevná a věrná svému Krišnovi. Kolem ní bylo hodně žárlivosti. Ale to je normální. Víte, když máte pevný bod, všechny duše kolem chtějí stejnou věc. Ale aby to dostali, nechtějí nic dělat. Chtějí jen sedět a mít to na stříbrném podnose. Obdržíte to na stříbrném podnose, to ano, ale nejprve musíte vynaložit úsilí. Jinak vám Božství dá stříbrný podnos, ale vaše ruka bude jako tato... padne dolů! 

To je důvod, proč mluvím o otevření lidského srdce, otevřít svá srdce lásce. Protože můžete milovat, můžete milovat za tím co si vaše mysl o lásce myslí. V hloubi této lásky budete s Božstvím zajedno. Za veškerou dualitou, kterou vytváří mysl, je pouze Já, a to je to, proč tu každý z nás je. A bez ohledu na to, kterou cestu následujete, na konci každá cesta dosáhne tohoto bodu. Všechny cesty jsou správné, ale musíte být na nich disciplinovaní. Když řeknu disciplinovaní, nemyslím nucení nebo tlak. To je duchovnost. Něco co má vyjít ze srdce člověka je jako květina, která se otevře bez síly. Nechte ji otevřít a nechat ji zářit krásou.