Svámí Vishwananda prováděl tuto meditaci při darshanu
sobota 28. listopadu 2009
Světelná meditace
Svámí Vishwananda prováděl tuto meditaci při darshanu
čtvrtek 26. listopadu 2009
Hiranjagarbha lingam
úterý 24. listopadu 2009
Dva staří mniši
Drishti / Springen
sobota 21. listopadu 2009
SEBEREALIZACE - čtvrtá část
„Přijde mnoho věcí, které tě budou chtít z tvé duchovní cesty zrazovat, které ti budou chtít bránit, abys po této cestě šel, „ pokračuje Swami Vishwananda při satsangu 13. července roku 2008, „ale zůstaň silný! Nikdy neztrácej naději a věz, že čím blíže budeš svému cíli, tím více zkoušek bude přicházet. Ale ty víš, že při každé zkoušce je Bůh vedle tebe. Věz, že je tady a že tě podporuje. Je pořád tady, aby tě vedl. On a Boží Matka jsou vždy s tebou. Říkám ti: Jsou tvými ochránci. Jsou vždycky vedle tebe a podávají ti ruku. Ale drž ji pevně, tak pevně, abys ji při prvním závanu větru nepustil.
Když tu ruku pustíš, jdeš nazpět, budeš muset pokaždé začít od začátku. Ale mohu tě ujistit, když držíš pevně ruku Matky Boží, drží i ona tvou ruku velmi pevně, neboť Božská Matka to tak rychle nevzdá. Ale my, její děti jsme tak rychle a často ochotni se vzdát.
Drž se tedy pevně a dosáhni svého cíle.
Vytyč si cíl ve svém životě a buď rozhodnutý jej dosáhnout.
Veškeré cíle, které jsi si určil, dosáhneš s tou pravou odhodlaností, ať už za čtyři nebo za deset let. Buď odhodlaný!
Nedělej si starosti o budoucnost, je závislá na tom, jak žiješ teď. Žij tedy úplně ve „Zde a Nyní“.
Minulost skončila, nechej ji za sebou. Nenech se minulostí rušit. Dokud jsi na minulosti závislý, visí minulost na tobě. Čím více upouštíš od minulosti, tím jsi svobodnější, tím více jsi v přítomnosti.
Neustále říkám lidem: Proč nemyslíte na Boha, místo přemýšlení o tom, co bylo a bude? Proč nezpíváte nepřetržitě Jeho jméno?
Nejjednodušší cesta k dosažení božstí je ta, když zpíváte Jeho jméno. Provádějte japu. Tak nepromrháte čas negativním smýšlením a tím, že jste sami negativní a začnetě v sobě vyzvedávat Boží vědomí a vyvíjet v sobě Boží hodnoty.
Sri Chaitanya říkal stále: „V tomto věku zpívej jméno Sri Hariho: Hari Nam, Hari Nam, Hari Nam, Akheva Nam. To znamená: Zpívej jméno Narayanaya, zpívej jméno Sri Hariho. Zpívej Boží jméno. Bůh má tolik jmen. Člověk může zpívat každé Boží jméno, nemusí to být Hari nebo Narayanaya. Zpěv ve vás budí radost. Tak zpívejte! Budu teď zpívat Hari Haraye. Tento bhadžan zpívám znovu a znovu a vybízím vás, abyste zpívali se mnou a vyjádřili svou radost. A když zpěvem vyzařujete svou radost, vstaňte si k tomu a tančete.
V duchovnosti tančíte zcela určitým způsobem, protože řeč těla je také důležitá. Není to jen zpěv, je také velmi důležité, jak svou lásku k Bohu vyjádříte. Když tančíte, vychází z vašeho těla určité chvění, jehož si většina lidí není vědoma. Toto chvění závisí na tom, jak se pohybujete. Je to jako mudra. Můžete pohybovat jednoduše rukama, i to vytvoří určitou energii.
Když vztyčíte ruku, znamená to: „Pane, plně se Ti odevzdávám. Jsem tady a zvedám k Tobě své ruce. Drž pevně mou ruku a vyzvedni mě z oceánu utrpení.“
středa 18. listopadu 2009
Řemeslník vypráví
Jeden řemeslník, který bydlí v blízkosti Springen, pracoval několik měsíců u nás na stavbě. Pracoval soustředěně a držel se spíš v pozadí, na svém pracovišti. Přicházel pravidelně za námi na oběd a tak jsme jej mohli postupně lépe seznámit. Jednoho rána, na cestě do kaple, jsem s ním mohla trochu blíže hovořit. Zeptala jsem se, jestli už viděl naší kapli s ikonami. Řekl, že ne. Vyzul si s úctou boty a vstoupil plný zájmu do kaple. Byl očividně dojat a žasnul na tou nádherou, kterou měl před sebou. Začal něco o sobě vyprávět a důvěrně přiznal, že byl vůči nám na začátku poněkud skeptický a zdrženlivý. Postupem času však začal zjišťovat, jak rád jede každé ráno do práce, a jak lehce mu tady jde práce od ruky. Podotkl, že atmosféra v centru je opravdu něco vyjímečného a že se tu cítí velmi dobře. Brzy nato přivedl s sebou svého šestiletého synka, který se později tatínka často ptal, kdy by zase mohl s ním za námi jet. Tento řemeslník přišel také ke Gayatri Yagně a obdržel od Adityanandy osobní školení v meditaci.
Dakshini z pověření
Timo / Springen
úterý 17. listopadu 2009
Kuchařské umění Swámího Vishwanandy
Drishti / Springen
pondělí 16. listopadu 2009
Oblak růžové vůně
Brzy nato jsem jej slyšela scházet se schodů vedle kaple a otevírat dveře na dvůr. Bylo zřejmé, že jde nyní, oděn ve svém rouchu, přes dvůr do chrámu. Začala jsem se vší silou soustředit na svou práci, abych zabránila jakékoliv lítosti z mé vlastní volby...náhle, když už Swámí byl dávno v chrámu, naplnila celou kapli omamná vůně růží. V úleku jsem vstala ze židle a udělala několik kroků prázdnou místností. Nebyl to klam, vůně, která se linula celým prostorem, mi téměř brala dech. Z úžasu a pohnutí jsem se rozplakala.
Od té doby se vskrytu raduji ze všech malých i velkých zázraků, o kterých vyprávějí moji bližní a přátelé, když nemohou jejich původ pochopit. Většinou nevědí, že Swámí tu je s námi. A že jeho láska někdy voní po růžích.
Uma / Wiesbaden
sobota 14. listopadu 2009
SEBEREALIZACE - třetí část
Při satsangu 13. července 2008 pokračoval Swámí ve své promluvě:
„Základem vašeho předsevzetí musí být LÁSKA. Vaše rozhodnutí nesmí být založeno na strachu. Lidé často říkají, že nemají dost času na to, aby v tomto životě mohli Boha realizovat. Proč myslíte, že na to není dost času? Už jsem řekl, že můžete dokonce jednu vteřinu před opuštěním svého těla dosáhnout dokonalého osvobození, když jste realizovali božství. Ale fundament, základnu zde tvoří LÁSKA. Ta vás dovede tak daleko. Ale musíte teď začít praktikovat svá cvičení a ne až někdy v budoucnu. A přeci, jak často říkáme: „Uvidíme, co bude“.
Ale co je NYNÍ ? Když se chcete do roku 2012 seberealizovat, začněte praktikovat teď, začnětě cvičit. Začněte svou sádhanu, vydejte se na svou duchovní cestu teď, v tomto okamžiku. Najděte svou cestu a odevzdejte se této stezce dokonale. Buďte si jisti, že tak dospějete v roce 2012 k seberealizaci.“
Swámí Vishwananda nám vypráví jeden příběh, ve kterém nám chce ukázat, jak je důležité, abychom byli pevně rozhodnuti jít cestou seberealizace.
„Kdysi vládlo v jedné zemi velké sucho. Všechny rostliny a celá úroda uschla. V této nouzi se rozhodli sedláci vystavět kanál od svých polí k řece, aby mohli vodou z řeky zavodňovat svou zem. Byl tu jeden muž, kerý došel k zvláštnímu rozhodnutí: Dokud nevykope celý kanál, nebude jíst ani pít, nebude myslet na sprchování nebo cokoliv jiného. Takto začal časně ráno pracovat.
V deset hodin přišla jeho dcera a řekla:“ Otče, pojď, umyj si ruce a posnídej něco“. Odpověděl jí na to: „Ne, nebudu jíst, dokud celý tento kanál nevykopu“. Za několik hodin přišla jeho žena a prosila: „Milý muži, teď už jsi pracoval celé ráno. Pojď, odlož rýč a odpočiň si u oběda.“
Plný hněvu pohlédl muž na svou ženu a řekl hlasitě: “Jdi pryč, rušíš mě, zdržuješ mě v práci. Víš, že jsem přísahal, že nebudu jíst ani pít, dokud nedokončím svou práci.“
Žena se pokoušela svého muže přemluvit: „Prosím, prosím, můj nejdražší, pojď!“ Muž se rozzlobeně narovnal a zvolal: „Ženo, měla bys raději odejít!!“ A s rýčem v ruce se za ní rozběhl. A žena se tak vyděsila, že utíkala, co jí nohy stačily.
Na sklonku dne se muž prokopal až k říčnímu břehu. Kanál, který spojoval řeku s jeho polem, byl konečně hotov. Muž přešťastně usedl a poslouchal, jak proudí voda, která spojuje řeku s jeho polem. Nyní cítil hluboký mír ve svém nitru a velkou radost a řekl si: “Dokázal jsem to! Měl jsem úspěch.“
Jiný sedlák měl tentýž problém se suchem. I on začal kopat kanál k řece, ale když přišla jeho žena, aby jej pozvala k obědu, řekl jí: „Pro Tebe svou práci přeruším. Vždyť můžu zítra kopat dál“. A co se stalo? Nepodařilo se mu nikdy dosáhnout břehu. Kanál nebyl nikdy dokončen.
Tento příběh znázorňuje: „ Když jsi na duchovní cestě, spěješ k cíli a k něčemu jsi se rozhodl, nenechej se ničím a nikým svádět z Tvé cesty. Nedej ničemu a nikomu svolení nebo příležitost rušit tě na tvé duchovní cestě a bránit tvému pokroku v seberealizaci na duchovní cestě!“
Zrcadlo našeho Já
Pritalananda /Springen
pátek 13. listopadu 2009
Návštěva Boží Matky
Dakshini/Springen
čtvrtek 12. listopadu 2009
Pod ochranou Matky Marie
Drishti/Springen
středa 11. listopadu 2009
pondělí 9. listopadu 2009
SEBEREALIZACE - druhá část
Při satsangu 13.července 2008 pokračoval Swámí ve své promluvě:
„Ujasněte si, že musíte být rozhodnuti dosáhnout seberealizace. Řekl jsem, že kdybyste něco jedli, neznamená to, že se tím naplní žaludek druhého.
Ale v duchovní oblasti je to možné, víte? Povím vám k tomu příběh z Bhagavatgíty, který vypráví o pěti Pánduovcích. Žili v lese ve vyhnanství a žena Draupadi se starala o domácnost. Tu přišel jeden riší - mudrc k domu Draupadi a pěti Pánduovců a řekl: „Rád bych něco jedl, ale nejdříve půjdeme k řece, abychom se vykoupali. Až se vrátíme, můžeme tady něco jíst.“ Draupadi byla zoufalá, protože neměla doma už vůbec nic k jídlu. Její jedinou záchranou bylo obrátit se s prosbou o pomoc ke Krišnovi. Zavřela oči a volala Krišnu. V tom okamžiku se Krišna objevil a pravil: “Má milá sestro, co mi můžeš nabídnout k jídlu? Mám tak velký hlad.“ Draupadi pohlédla na Krišnu a řekla smutně: “Můj Pane, nemám už vůbec nic, nemohu Ti nic nabídnout.“ „Jsi si jistá, že už nic nemáš?“ ptal se Krišna. „Ukaž mi Tvůj hrnec na vaření“. Ukázala Krišnovi hrnec. V nádobě bylo pouze jedno rýžové zrno. Krišna si je vzal a snědl. Když dojedl, řekl: “Oh, můj žaludek je plný, jsem úplně nasycen.“
A co se stalo? Když riší vystoupil s Pánduovci z proudu Gangy, měli totálně naplněné žaludky a byli tak sytí, že už se ke Draupadi nevrátili a žena byla zachráněna.“
Swámí Vishwananda vysvětlil: “Víte, pro mistry je to jednoduché dát osvícení, ale musíte být k tomu připraveni. Pro ně to je tedy jednoduché, ale musíme také z naší strany něco pro to udělat a být připraveni.
Jak jsem již řekl, cíl je velmi důležitý. Nejde o 2012 nebo jiný rok. Stejně tak to bylo už v roce 2000, když všichni očekávali, že se něco stane. Ale nic zvláštního se nestalo. Ale co se doopravdy stalo a co bylo dobré na tomto roku 2000 je, že se mnohem více lidí vydalo na duchovní cestu, neboť tito lidé hledají skutečně pravdu a to je moc dobré.
Poznat sám sebe a dostat se na toto místo, kde si člověk z celého srdce přeje, aby se realizoval, je velmi důležité.“
neděle 8. listopadu 2009
Swamiji a Matýsek
Uma / Wiesbaden