Jak může Sri Swami Vishwananda rozpustit ego svou láskou?

Během daršanu Sri Swamiho Vishwanandy, který se konal 22. února ve Shree Peetha Nilaya, spolu hovořili dva rezidenti, o jejich zkušenostech se Swamim. Hlavní tématem bylo, jak vidět Lásku Gurua ve všem co On dělá, obzvláště, když nás plísní. Níže si můžete přečíst jednu z těchto výpovědí.

Sri Swami Vishwananda již několikrát řekl: 

„Boží láska je přítomna ve vašem srdci vždy, 

ale co jí překrývá, je prach arogance, pýchy, 

ega. Všechno toto zakrývá Božské Světlo."

(JL2, str. 42)

2. února do Shree Peetha Nilaya  přijelo asi 500 lidí, aby se setkali se Swamim Vishwanandou a obdrželi Jeho osobní daršan.

Během více než 6 hodin Sri Swami  Vishwananda seděl v Jeho křesle a otevíral Božskou Lásku v každém jednotlivci, stejně tak jako kolektivně ve všech v daršanové hale, po celou dobu.

Pouze seberealizovaný Guru může pomoci překonat aroganci, pýchu, ego a rozvíjet skutečnou pokoru. V průběhu tohoto měsíce února nám Swamiji poslal několik zpráv přes Twitter, které nám tuto nádhernou pravdu připomínají:

„Život se stává jednoduchým, čím více člověk pěstuje pokoru, rozlišování a vstřícnost vůči všem, tím menší bude ego, pýcha a arogance, atd...“

„S pomocí Gurua, to On činí vše snadné pro oddané, aby šli po cestě hladce a snadno, protože On sám bere na sebe tu podstatnou část.“

„Velcí si uvědomili, že klaněním se Guruovi se stávají pokornými, tichými a že jejich ego v mysli se rozpouští a jejich srdce cítí blaženost.“

„Když Vás Guru hubuje, měli byste cítit velké štěstí, protože tím vás považuje za Jemu blízké, zajímá se o vás a pečuje o vaši realizaci."

Svědectví

Před několika lety, když jsem se rozhodl odevzdat Guruovi, jsem vzal kokos a nesl jej na interviu s Gurujim  (Sri Swamim Vishwanandou).

Zatímco jsem šel směrem k chrámu, kde intervia s Gurujim probíhala, potkal jsem na cestě Ruchitu a ona řekla: „Co to děláš?" Odpověděl jsem: „Mám rozhovor s Gurujim a chystám se Mu odevzdat svůj život." Zeptala se: „A co s tím kokosem?" Řekl jsem: „Ty nic nevíš! Ten kokos symbolizuje ego, a pokud jdeš k Mistrovi a přinášíš mu ten kokos, tak ukazuješ, že mu tím odevzdáváš své ego. A chci Mu říci: „Přeji si, abys zničil mé ego!“

Podívala se na mě a řekla: „Proč? Proč chceš zničit své ego? Víš, o co žádáš?  Já bych Ho požádala: „Prosím, mohl byste rozpustit mé ego v lásce?" 

A já si pomyslel: „Hmm, jo, to zní dobře!" Efekt je stejný, ale zní to jemněji, jako snazší způsob.

Když jsem ukázal Gurujimu kokos, On se na mne podíval a zeptal se: „Co je to?" Řekl jsem: „Guruji, přeji si, abys rozpustil mé ego v lásce."

Vzal si kokosový ořech, přijal ho a já si myslel: „Je to dobrý! Budu mít snadný život, protože všechno, co On bude dělat, je, že mne bude milovat. On nic neničí, takže to půjde hladce, lehce."

Ve skutečnosti jsem si ale říkal, jak by to asi udělal, jak by mohl rozpustit ego v lásce.

Ale když to přijal, tak jsem si říkal, že musí mít své způsoby.

Chtěl bych vám vyprávět dva příběhy, které souvisí s touto Mistrovou schopností  ničit ego láskou...

St. Parthenius Chios byl velkým světcem na ostrově Chios. Měl žáka, který byl bývalý námořník. Byl to hrubý člověk, když se rozhodl odevzdat svůj život Guruovi, St. Partheniusovi. Na začátku byl velmi motivovaný, ale brzy motivaci ztratil. Každý z nás ví, že nové koště dobře mete, ale čím více se dostáváte do rutiny, vše se stává těžší a těžší.

Takže začal být dosti naštvaný, když mu St. Parthenius dával rady nebo když mu spílal. Jenže tenhle student byl tak vznětlivý, že ztratil kontrolu a jednou sv. Partheniuse uhodil na tvář.  V tu dobu byl již St. Parthenius  velmi starý, takže upadl v bezvědomí na podlahu. Po tomto činu, z pocitu viny a hanby, žák odešel.

Když se St. Parthenius vzpamatoval, první věc, kterou udělal, bylo, že hledal studenta, který ho udeřil. Hledal ho po celém ostrově Chios, a když ho konečně našel, tak žák od něj utíkal. St. Parthenius běžel za ním a volal: „Prosím přestaň, prosím přestaň! Zůstaň tady!"

Padl na kolena a omlouval se mu: „Prosím, prosím, vrať se do kláštera! Prosím, odpusť mi! Vrať se se mnou do kláštera a zůstaň tam!" 
Tento incident se dotkl oddaného natolik, že všechen jeho hněv a frustrace se změnily na výčitky svědomí. Vrátil se do kláštera a skrze milost svého učitele, znovu cítil lásku k Bohu a nadšení na své cestě. Několik dní sloužil velmi dobře a pak zemřel.

Bylo zřejmé, St. Parthenius věděl, že má umřít, protože taková urážka mistra nezůstává bez následků. Ale skrze milost svého učitele mu bylo odpuštěno, dostal lásku od svého učitele, a když zemřel, řekněme, že byl uchráněn před peklem a dosáhl království Božího skrze modlitby tohoto světce.

Také je jedna velice pěkná historka v hinduismu... 
kdy všichni rišiové, všichni velcí mudrci, se scházeli na obřad yagny, obětního ohně a strachovali se: „Kdo je hoden, abychom ho uctívali?“

Takže mudrc Bhrigu řekl: „Zjistím, kdo je hoden našeho uctívání."

Nejprve šel do Brahma Loky. Tam záměrně provokoval Brahmu, svého vlastního otce, který se okamžitě rozlobil.  Bhrigu Brahmu proklel, že by nikdy neměl být uctíván na Zemi. A skutečně, na celém světě je pro Brahmu jen jeden chrám.

A tak rozhněvaný mudrc odešel a šel do Šiva Loky, na Kailaš. Jenže Šiva měl právě příjemný čas s Parvati a Bhrigu nebyl vítán. Ten se velmi rozhněval a proklel také Šivu, že by měl být uctíván pouze ve formě Lingamu a nikdy ne v jeho pravé podstatě. Šiva také toto prokletí přijal.

A potom šel do Vaikunty, do Višnu Loky. Když tam přijel, viděl, jak tam Mahavišnu leží na Adhišéšovi a nikdo velkého mudrce nevítá. Mudrc byl sám na sebe a na své úspěchy velice pyšný a myslel si: „Co se to děje? Já jsem tady! Měli byste mne uctívat!“ V hinduistické tradici, když někam přijde mudrc, tak ho lidé musí uctívat. A když si ho třeba nevšimnete, tak je to urážka.

Takže, co Bhrigu udělal?  Byl tak rozzuřený, že šel k Mahavišnuovi a kopnul ho do hrudi. A jaká byla reakce Mahavišnua? Místo, aby na něj křičel, tak řekl: „Oh, velký mudrci, je mi to tak líto! Nevšiml jsem si, že jsi zde! Omlouvám se Ti, že jsem Tě nepřivítal. Oh, můj Bože, ty jsi dokonce kopal do mé tvrdé hrudi svými měkkými nohami. Pravděpodobně sis ublížil. Pojď sem!“ A tak se sklonil k mudrci a říkal: „Dovol mi se podívat na tvou nohu!“  A začal prohmatávat nohu mudrce.

Bhrigu, který si nejdříve myslel:  „Jo, to je pravda! Měl by ses mi omluvit!“ Pak ale, když viděl Pána všech Pánů samotného, jak klečí před ním a jak mu prohmatává nohu, dávajíc mu lásku, najednou se něco v jeho srdci změnilo. Cítil tu lásku, která přicházela od Boha, zalitoval svých činů a začal plakat. Nakonec padl k nohám Mahavišnua.

V těchto dvou příbězích dvou rozdílných tradic můžeme vidět, jak Bůh a Guru velice snadno zlomí ego láskou.

Kolikrát mi Guruji něco říkal a já jsem to nechtěl slyšet? Kolikrát mi vynadal? Kolikrát vám vynadal?

Kolikrát řekl něco, co jste nechtěli slyšet? Šli jste tam s otázkou, měli  jste už svou vlastní odpověď  a On vám řekl něco jiného, co jste nechtěli slyšet a najednou jste se rozzlobili? Mačká tlačítka, která ví moc dobře, kde jsou.

Takže, kolikrát jsem živil tuto zlobu, tuto frustraci a liboval si v tom, a dokonce jsem kritizoval v mysli Jeho reakce a Jeho slova?  Kolikrát se tohle stalo vám?

Nejsou tyto myšlenky a činy nepřímo políček do tváře od Gurua, který nechce nic jiného, než ve vás probudit lásku?  Stejně tak, jako to učinil Parthenius u svého oddaného.

Kolikrát jste se cítili ignorováni? Jaký je to pocit být ignorován? Co to s vámi uvnitř dělá? Jak často jsem sledoval tuto žárlivost, která se uvnitř probouzí, a klepy. Začneme soudit ostatní a myslet si: „Proč on? Proč ona, proč ne já? Ani se na mě nepodíval. Tamten člověk má tolik… "

Nestalo se vám to nebo většině z vás, nebo alespoň těm, kdo Ho znají, a těm, kteří touží po Jeho lásce? A nevzbudilo to žárlivost a negativitu uvnitř vás?

Můžu mluvit za sebe, děje se to pořád zas a znovu a já jsem z toho smutný, protože tak nějak šlapu po celém Jeho učení svýma nohama. Láska je jediné, co On je a dává.

Kdy si uvědomíme, že všechno co dělá, všechno co On je, všechno co se děje v našem životě je pro naše dobro?

Kdy Ho přestanu pohlavkovat a kopat? Kdy se staneme tou čistou LÁSKOU, kterou On chce, abychom byli?

Modlím se, aby to bylo velice brzo, také se modlím, abychom z Jeho milosti mohli získat tuto čistou a věčnou lásku k Němu a k Bohu, abychom se mohli zcela odevzdat k Jeho lotosovým nohám.

Tedy asi takto já vidím stále víc a víc, jak On rozpouští mé ego s láskou.

Pramod, Shree Peetha Nilaya

(překlad: Kaltikeyani, Č.R.)