Další zprávy z Vrindávanu:
Dnes jsme vyrazili s celou skupinou směrem k ašrámu Balaramjiho, nedaleko od místa, kde bydlíme. Je velmi úžasné vidět, jak se každý den objeví "nový" člověk, který chce vidět Swamiho, a vezme nás navštívit dalšího svatého nebo chrám. Dnešní ráno nebylo žádnou výjimkou: kdosi přišel a vzal nás ke světci, který ještě žije.
Dnes jsme vyrazili s celou skupinou směrem k ašrámu Balaramjiho, nedaleko od místa, kde bydlíme. Je velmi úžasné vidět, jak se každý den objeví "nový" člověk, který chce vidět Swamiho, a vezme nás navštívit dalšího svatého nebo chrám. Dnešní ráno nebylo žádnou výjimkou: kdosi přišel a vzal nás ke světci, který ještě žije.
Je mu 120 let, ano, není v nejlepší kondici, ale stále na živu. Dostali jsme jeho daršan, potom ho jeden z jeho příznivců zvedl a přenesl z postele do polohy v sedě.
Pak jsme se přesunuli na návštěvu k dalšímu světci. Tomu je 95 let, cítí se dobře, a byl velmi veselý a šťastný. Swami si sedl vedle něj a on nám dovolil fotit, smějíc se společně se Swamim. Zpívali jsme krátce Bhajo Nitai, neboť jeho Guru je žákem Radharaman Charan Dase. To byl ten, který Bhajo Nitai přinesl světu.
Je zajímavé si všímat, že někteří lidé, kteří nám dovolí si je fotit, jsou obvykle uzavření a neumožní vám se otevřít mentálně a srdcem, a někteří, jako je tento světec, jsou tak otevření a příjemní, že si nemůže pomoci, ale máte srdce otevřené. Je okamžik, jako tento, že opravdu pochopíte, hluboko uvnitř, jaké máme štěstí mít Swamiho. Ano, někdy ho nevidíme, ale je vždy přístupný a vždy nás miluje.
Je zajímavé si všímat, že někteří lidé, kteří nám dovolí si je fotit, jsou obvykle uzavření a neumožní vám se otevřít mentálně a srdcem, a někteří, jako je tento světec, jsou tak otevření a příjemní, že si nemůže pomoci, ale máte srdce otevřené. Je okamžik, jako tento, že opravdu pochopíte, hluboko uvnitř, jaké máme štěstí mít Swamiho. Ano, někdy ho nevidíme, ale je vždy přístupný a vždy nás miluje.
Poté, co jsme se přivítali tam, pokračovali jsme dále. Vyšli jsme po schodech nahoru a vstoupili k Maharaj Balarámjimu a sedli si před ním. Zářil láskou a štěstím! Mluvil málo a hrál si se Swamim, neustále se usmívajíc a celou skupinu vítajíc ve svém malém obývacím pokoji.
Pak nám dal prasad. Řekl, že jeho Guru mu dal pokyn, aby vždy vítal všechny hosty sdrečně a dal jim prasad, protože "maha prasad" jde přímo do srdce, poté co je stráven, a pak ukázal rukama, jak jeho srdce navenek exploduje. Všichni jsme se zasmáli!
Když jsme se chystali dát sbohem Balaramjimu, požádal nás, abychom zazpívali krátký kirtan. Kirtan trval skoro hodinu, s tancem a hodně pěkným "Harinaam"/pozn. zpěvem Božího jména/, každý byl v božské blaženosti. Swamiho a Balarámjiho (který není nejmladší), bylo možné vidět společně tančit.
Po obědě jsme skončili v chrámu Radha Ramana, Swami zná kněží a dostali jsme krásný daršan Krišny. Zpívali jsme bhajany a jak Swami začal zpívat "Radha Krišna" - představte si hlas a melodii - lidé se začali kolem něj shromažďovat a pozorovat ho.
Na závěr dne (takřka) jsme šli do zahrady, kde se uskutečnila Maha Rasa, bylo to moc pěkné a Swami nám ukázal stromy v zahradě, dva kmeny, jedna část je Krišna a druhá Gopi. Každý večer, řekl, stromy ožívají a tančí Maha Rasa tanec. Řekl jsem: "zkusíme dostat se tam, překonat zámek, na což on odpověděl - ne, zemřeš z čisté extáze." (Neumím si představit lepší způsob, jak zemřít ;-)).
Vzadu můžete vidět murti Krišny. (chrám Bihari)
Šli jsme zahradou a došli k malému chrámu Haridáse Thákura a místu, kde našel murti Krišny, která se nyní nachází v chrámu Banke Bihari.
Dále cestou jsme se dostali do jiného chrámu Radhy Krišny. Lidé zde kladou náramky, čelenky, sárí atp., a každý večer přicházejí gopi a vše si vyzvedávají, aby byly krásné na Maha Rasa tanec. V ranních hodinách, když se dveře otevřou, jsou všechny věci roztroušeny po celé ploše. Když nám o tom Swami vyprávěl, vypadal, jako by byl jinde, jako by byl s nimi.
(Děkujeme Anantanandovi za aktualizování zprávy)
Žádné komentáře:
Okomentovat