Daršan v Salvádoru.

Závěrečnou akcí dvoutýdenního brazilského turné byl Daršan, konaný opět v Salvádoru, s přibližně 100 účastníky. 

Guruji původně řekl den předtím, že nebude mít během Daršanu žádnou promluvu, ale Guruji je Guruji, mluvil téměř hodinu!

Téma bylo jako vždy – Láska a Bhakti. Po vyprávění, v krátkosti, příběhu o Mirabai, začal Guruji vyprávět příběh Sudamy, přítele Pána Krišny z dětství...

Když Sudama a Krišna byli oba malí a spolu ve škole, udělali si výlet do lesa. Žena jejich učitele dala Sudamovi vařenou rýži a řekla, že pokud budou mít na jejich výletě hlad, tak by se oba měli podělit a rýži sníst. V jednom okamžiku, během výletu, Krišna vylezl na mangovník, aby natrhal nějaká manga. V té chvíli Sudama pocítil velký hlad a tak začal rýži jíst, bez toho, aby se podělil s Krišnou. Krišna se hned Sudamy zeptal, co to v té chvíli jí, protože slyšel jeho přežvykování. Sudama lhal, řekl, že byla taková zima, že drkotal zuby a to že Krišna slyšel. Když se vrátili do školy, Krišna řekl učitelově ženě: "Mám velký hlad, máš pro mne něco?“ Byla velmi překvapena, že to od Něj slyší a hned se Sudamy zeptala, co udělal s veškerou vařenou rýží. Když jí Sudama prozradil pravdu, proklela ho, aby byl navždy chudý, za to co udělal v lese. 



Život šel, Krišna se stal králem Mathury a Sudama chudým mužem s malou chýší, ženou a dětmi. Jednoho dne řekl své ženě, že Šri Krišna býval jeho nejlepším přítelem. Na to mu odpověděla: "Dobře, jestli je to pravda, tak musíš jít za Ním a poprosit ho o pomoc!“ Jsme tak chudí, že bychom mohli opravdu využít královu pomoc.“ Protože na něj naléhala, vyrazil směrem k Mathuře. Než odešel, jeho žena mu podala sáček vařené rýže, že ji má Krišnovi nabídnout. 

Po dlouhé cestě do Mathury, dorazil Sudama k branám paláce. Stráž se ho zeptala co chce. Ovšem že jim řekl, že byl Krišnovým přítelem a že si přeje Ho vidět. Stráž se mu pro jeho nehorázné tvrzení vysmála slovy: „Jak může někdo oblečený jako ty být snad královým přítelem? Hahahaha!“ Přesto, jak Sudama naléhal, stráž se nakonec rozhodla tu záležitost smést z cesty a šla a zeptala se Krišny osobně. V tu chvíli byl s 8 ze svých manželek, ale když uslyšel jméno "Sudama“, posadil se a zeptal se stráží: "Co jste říkali?! Kdo je tady?“ Stráže opakovaly: "Je zde Sudama, aby Tě viděl, Pane.“ Krišna ihned vyskočil ze svého křesla a vrhl se k bráně. 


Když uviděl svého starého přítele, přijal ho s láskou, aniž by řekl jediné slovo. Zvedl svého slabého, vyhublého přítele, odnesl ho do paláce a řekl: "Dnes jsi chodil víc než dost můj příteli!“ Po vstupu do paláce položil Sudamu na samotný trůn, k velkému překvapení všech přítomných. Požádal o vodu a tác a začal omývat jeho nohy, jak je zvykem, když přijde do vašeho domu čestný host. Taková byla Krišnova láska k Sudamovi, že ani nepotřeboval vodu, omýval jeho nohy svými vlastními slzami. Každý svědek této scény byl úplně šokován. Kdo byl tento muž, který vyvolal takové emoce a lásku Pána Krišny? 

Když omyl jeho nohy, všiml si Krišna sáčku s rýží u jeho opasku. Sudama se ji snažil skrýt, protože se styděl nabídnout takovou drobnou věc králi, který má vše. Krišna naléhal a vzal sáček a nabral velkou hrst a snědl ji. S první hrstí dal Krišna Sudamovi vše, co bude potřebovat pro úspěšný život, zajistil, aby mu už nikdy nic nechybělo. S druhou hrstí rýže Krišna očistil a požehnal všechny jeho předky a všechny jeho budoucí inkarnace. Když se chystal vzít třetí hrst, jeho žena Rukmini (sama Maha Lakšmí) zasáhla a Krišnu zastavila. Ŕekla: "Můj Pane, když vezmeš toto třetí sousto, daruješ mu samotnou Vaikuntu! Ty jsi jediným Pánem Vaikunty a to nemůže být nikdo jiný. Sudama je stále člověk, i po tom všem.“ 

Potvrzujíc její moudrost, Krišna se zastavil a když byl čas, aby Sudama odešel, Pán ho ještě jednou objal a seslal svou lásku na svého nejdražšího přítele. Sudama byl tak ohromen vším, co ho potkalo, že úplně zapomněl udělat to, proč tam přišel. Zapomněl se zeptat Krišny na peníze a jídlo pro svou rodinu, potřebné k přežití. Přemýšlel, co mu jeho žena řekne, až se vrátí domů. 
Po dlouhé, dlouhé cestě domů, uviděl obrovský palác, v místě, kde bývala jeho chýše. Byl to tak nádherný palác, jaký nikdy neviděl, tak se přiblížil ke strážci a zeptal se, zda neviděl poblíž malou chatrč. Než stráž mohla promluvit, Sudama viděl svou ženu a děti, jak běží ze dveří paláce, oblečeni v krásných šatech, běžíc k němu se zářícím úsměvem. V tu chvíli Sudama pochopil, co pro něj Krišna udělal. Poděkoval Pánu z hloubi svého sdce a začal žít velmi spravedlivý a duchovní život. 

To nám ukazuje, co Pán pro nás udělá, když ho chováme jako nejdražšího v srdci, bez ohledu na to, co se v životě stane, bez ohledu na těžkosti, které musíme občas vydržet. 
Ani nemusel Pána o nic žádat, ale přesto obdržel mnohem víc, než o co by si mohl myslet že požádá.