Chtěli bychom mít všechny věci které se nám líbí. Ale jak víme, že opravdu potřebujeme to co se nám líbí, že to co chceme, je pro nás dobré? Zde je ošemetný moment. Základ je, že vidět něco jako dobré nebo špatné, je pohled založený na dualitě, pohled, který je založen na úsudku a výsledcích mysli. Ale tak dlouho, jak je člověk v mysli, je v nevědomosti a nikdy neví, co je opravdu pro něj/ni dobré. To znamená, že věci které jsme moc chtěli nemusí být pro nás dobré a naopak, některé problémy a těžkosti s kterými se setkáváme, jsou požehnáním. Všichni Mistři to vědí.
Jeden svatý z 20. století napsal: „Přijetí a nestěžování si je jediný správný způsob jak jednat v jakékoli nepříjemné, bolestivé situaci, kterou nemůžeme změnit. To (situace) nastalo z Boží vůle a z důvodů, které ví On. Musíme vyhrát tím, že to bezvýhradně přijímáme a pochopením, že to bylo dáno Bohem. Bez ohledu na to jak moc nás to mučí, pokud o tom budeme uvažovat takto, musí to být přínosem pro naši duši. Bůh nám posílá některé z jeho požehnání v podobě trnů a my hodně ztratíme, pokud bychom je odmítli. Existuje mnoho lidí, kteří mají tak plné ruce práce se sebou, že nemají čas na Boha. Pokud by se jim podařilo zbavit se egoismu, Bůh je naplní sebou a oni získají neobyčejnou sílu konat dobro ve světě. Můžeme mu bezpečně svěřit svůj život. On ví, kdy je potřeba bolest nebo ztráta - jsou jediným způsobem jak získat, když utrpení je nutné, abychom se udrželi na cestě k Němu. Posílá problémy jako své milosrdenství a my můžeme ztratit pokud ztratíme srdce a ty trny odmítneme..."
Upřímně, mnoho z nás si pamatuje Boha jen když něco není v pořádku.
Když Krišna přišel naposledy ke Kunti, zeptala se Ho:"...je jen jeden přínos toho, na což se Tě chci zeptat, a ten je, že nás navštěvuje jedno neštěstí za druhým. To a jen to způsobuje, že Ty jsi po celou dobu s námi. Lidé kteří se narodili v dobrých rodinách, kteří jsou bohatí, kteří umí dobře číst a kteří mají své ego disponující silou, která jim přináší bohatství, jak mohou takoví lidé být schopni vyslovit Tvé jméno a volat Tě k sobě?"
Jistě, můžeme všichni říci, že je to něco dobrého. Ale když vzpomeneme na Boha, obrátíme se k němu a požádáme Ho o pomoc - není to pro nás dobré? V tom je hodně: pokora, neposuzování, odevzdání, bezpodmínečná láska. A tento okamžik sám o sobě je tak krásný, protože se člověk obrací k nejvzácnější a nejsilnější části své vnitřního bytosti!
Určitě to neznamená, že musíme trpět celý život. Všichni chceme být šťastní a usilujeme o tento cíl po celou dobu. Z času na čas máme problémy. Ale co když tyto problémy které máme, jsou jen požehnáním, které nevidíme? Co když požehnání je hned za rohem nebo může být ještě blíže – prostě stojí vedle nás a hledí na nás se zájmem kdy si ho všimneme!? Ale proto se musíme otočit dovnitř a obrátit se k Němu...
Požehnání vám všem!
(zdroj: OM Healing Newsletter, březen 2013)
Žádné komentáře:
Okomentovat