".......Lidé mají spoustu tužeb, že ano? Chtějí tohle, chtějí tamto. Jejich touhy nikdy nekončí. Přichází jedna touha za druhou. Pokud se mysl soustředí na vnějšek, na hmotu, pokud vám mysl říká, že jste lidská stvoření, že jste pouze lidé, pak budete právě jen jimi. Musíte se dostat do okamžiku, kdy budete cítit Lásku, do momentu, kdy si budete schopní říct, že „tohle“ (materiální svět) není všechno, protože vaše další touhy nikdy nenaleznou konce. Můžete si přát hezké auto. Ve chvíli, kdy ho dostanete, touha zmizí. Pak si budete přát něco jiného, a když tu věc dostanete, přijde další touha, a tak to půjde dokola.
Jestli hluboko uvnitř cítíte, že nejste spokojeni, pak nebyla naplněna touha vašeho srdce. Proto dál toužíte. Touhy přicházejí, protože chtějí, přichází bolest, přichází utrpení, přichází neštěstí. Kdo ale chce neštěstí? Opravdu si někdo na tomto světě přeje neštěstí? Nikdo, ani ten, kdo se rozhodnul spáchat sebevraždu. Proč se páchají sebevraždy? Aby lidé unikli z neštěstí. Někdo se od rána do večera modlí k Bohu a medituje. Proč to dělá? Aby unikl strádání tohoto světa.
Cílem života je tedy dosáhnout štěstí, získat věčnou blaženost. To je smysl lidské existence. Ostatní je podružné. Jenže nyní lidé postavili Boha na druhé, někdy i třetí místo, zatímco ostatní (světské) očekávání u nich nádherně září jako číslo jedna! Utrpení se zahaluje do tak krásných hávů, že se lidé snadno nechají lapit. A ve chvíli, kdy se chytí, Ona je šťastná. Bohyně Mája je velmi mocná, schopná polapit vše a na její lep sedne každý.
I svatí padnou do léčky, jenže svatí znají svůj cíl. Jogíni, sádhuové, osvícení lidé, ti všichni své cíle znají a vědí, co chtějí. Vědí, co je skutečné a po čem uvnitř sebe opravdu touží. Tohle je tedy skutečné: ukázat, co doopravdy chcete, co chce vaše srdce; naslouchat vašemu nejniternějšímu já, osvobodit se z trápení tohoto světa. Nemyslím tím, že byste měli umřít. Můžete se stát jivan mukti. Můžete žít v tomto světě, ale zároveň nebýt jeho součástí. Pak budete šťastní. Objevíte štěstí, z něhož se budete těšit, o němž budete vědět. Můžete si vybrat z mnoha způsobů. Modlitbu, která pomáhá zklidnit mysl. Zpívání bhadžanů, skrze něž k vám přichází blaženost; v nichž se můžete ztratit a vyvinout uvnitř sebe bhakti. Ale stejně ještě nebudete naplněni. Až meditace vám umožní získat sílu k úplnému naplnění. Modlitbou či zpíváním bhadžanů můžete ztratit pozici pozorovatele, můžete ztratit své já a na vše zapomenout. Zapomenout, že jste tělem a uvědomit si, že jste Jedno – s věčností, s Bohem. Získáte svou vlastní realizaci. Takto učili lidi velcí světci a proroci. Jedním z nejkrásnějších aspektů bhakti je Mirabai. Tak hluboko se ponořila, až na sebe úplně zapomněla, na své tělo, na svou mysl. Pouze tento stav, kdy zůstává jen Duše, je věčným požehnáním...."
Jestli hluboko uvnitř cítíte, že nejste spokojeni, pak nebyla naplněna touha vašeho srdce. Proto dál toužíte. Touhy přicházejí, protože chtějí, přichází bolest, přichází utrpení, přichází neštěstí. Kdo ale chce neštěstí? Opravdu si někdo na tomto světě přeje neštěstí? Nikdo, ani ten, kdo se rozhodnul spáchat sebevraždu. Proč se páchají sebevraždy? Aby lidé unikli z neštěstí. Někdo se od rána do večera modlí k Bohu a medituje. Proč to dělá? Aby unikl strádání tohoto světa.
Cílem života je tedy dosáhnout štěstí, získat věčnou blaženost. To je smysl lidské existence. Ostatní je podružné. Jenže nyní lidé postavili Boha na druhé, někdy i třetí místo, zatímco ostatní (světské) očekávání u nich nádherně září jako číslo jedna! Utrpení se zahaluje do tak krásných hávů, že se lidé snadno nechají lapit. A ve chvíli, kdy se chytí, Ona je šťastná. Bohyně Mája je velmi mocná, schopná polapit vše a na její lep sedne každý.
I svatí padnou do léčky, jenže svatí znají svůj cíl. Jogíni, sádhuové, osvícení lidé, ti všichni své cíle znají a vědí, co chtějí. Vědí, co je skutečné a po čem uvnitř sebe opravdu touží. Tohle je tedy skutečné: ukázat, co doopravdy chcete, co chce vaše srdce; naslouchat vašemu nejniternějšímu já, osvobodit se z trápení tohoto světa. Nemyslím tím, že byste měli umřít. Můžete se stát jivan mukti. Můžete žít v tomto světě, ale zároveň nebýt jeho součástí. Pak budete šťastní. Objevíte štěstí, z něhož se budete těšit, o němž budete vědět. Můžete si vybrat z mnoha způsobů. Modlitbu, která pomáhá zklidnit mysl. Zpívání bhadžanů, skrze něž k vám přichází blaženost; v nichž se můžete ztratit a vyvinout uvnitř sebe bhakti. Ale stejně ještě nebudete naplněni. Až meditace vám umožní získat sílu k úplnému naplnění. Modlitbou či zpíváním bhadžanů můžete ztratit pozici pozorovatele, můžete ztratit své já a na vše zapomenout. Zapomenout, že jste tělem a uvědomit si, že jste Jedno – s věčností, s Bohem. Získáte svou vlastní realizaci. Takto učili lidi velcí světci a proroci. Jedním z nejkrásnějších aspektů bhakti je Mirabai. Tak hluboko se ponořila, až na sebe úplně zapomněla, na své tělo, na svou mysl. Pouze tento stav, kdy zůstává jen Duše, je věčným požehnáním...."
Sri Swami Vishwananda
Překlad textu, který je výňatkem z knihy JUST LOVE:
Kateřina P./Č.R.
Žádné komentáře:
Okomentovat