Je to pokaždé znovu faszinující zažít Swamiho, jak někdy mimochodem uděluje krátkou, důležitou lekci pro jednoho nebo několik žáků. Protože i tehdy, když se Swámí navenek ležérně přiblíží, pracuje neustále tak říkajíc vskrytu. A jeho lekce jsou někdy tak subtilní a tak dobře zabalené ve zdánlivých drobnostech, že člověk musí být velmi bdělý a pozorný, aby nepropásl rozhodující větu, nebo slovo.
Nebo jindy řekne něco úplně jasného, co však podle našeho rozumu nedává žádný přímý smysl. To pak vyžaduje od žáka, pokud je tomu otevřený, zahledět se hlouběji do nitra a hledat to skutečné sdělení. Tento způsob učení je sice pro žáka náročnější ale v případě úspěchu značně efektivnější, než kdyby Swami svou naučnou pointu servíroval na podnosu.
V tomto případě se jednalo před několika dny ve Shree Peetha Nilaya o thémata „hrdost“, „pokora“ a „spolupráce“. A o to, že když venku a v někom vidíme a objevíme něco, co nás ruší (a zlobí), že to neseme v sobě. A že i tehdy, když bychom si z hlediska světských pravidel mohli (měli právo) ztěžovat, bychom si měli vzít k srdci větší ponaučení a sice zůstat v pokoře a nesoudit.
Kuru/Springen
Žádné komentáře:
Okomentovat