sobota 2. června 2012

Přináší mi velkou radost vidět tohle odevzdání, víte.

Při daršanu jsem držel malé dítě. Bylo tak sladké sledovat jaké to dítě bylo. Přišla ke mně, měla bonbon, a ve chvíli se otočila k matce a podívala se na ni, ani nechtěla bonbon, víte. Chtěla jít k matce. To mi přináší velkou radost vidět tohle odevzdání, víte...
Řekl jsem potom lidem: Představte si, že celý svět by byl takový, když by viděli realitu. Když by věděli o Bohu a znali iluzi, víte, pustili by iluzi a běželi vstříc realizaci Boha.
Bylo to opravdu skvělé. Dítě se nestaralo o sladkost nebo čokoládu, o nic ! Na žádných hračkách už mu nezáleželo, protože matka byla nejdůležitější.
To je důvod, proč vždy když něco děláme, dospěje to do bodu, kde ztrácíme tuto spokojenost, protože cokoli děláme navenek, co je pouze materiálně zaměřeno, má omezení a po nějaké době je to hotové. Když něco děláme svým srdcem, jednoduché věci které děláme nám budou dávat radost.
Tak buďte vždy prostí a milující.

Žádné komentáře: