Velikonoce (Pravoslavné velikonoce)

Také pro pravoslavné křesťany jsou Velikonoce největším svátkem, všechny ostatní neděle v roce jsou jejich připomínkou (neděle je totiž v církevní slovanštině označena slovem "voskresenije" - vzkříšení). V pravoslavné církvi se Velikonoce často slaví v jinou dobu než v západní církvi. Důvodem je pravidlo Nicejského sněmu ze 4. století, podle kterého se Kristovo vzkříšení smí slavit až po židovském svátku Pesach.

Velkopostní doba
Obdobně jako v západní tradici, velikonoční době také předchází doba velkopostní, během níž se mají věřící připravit na slavnost vzkříšení Páně modlitbou, postem a přijetím svátosti. Ćtyřicetidenní půst (veliký půst) začíná v pondělí po Syropustní neděli. Již předtím se omezují jídla masitá (po masopustní neděli), potom jídla mléčná a vejce (v neděli syropustní, po níž začíná velkopostní doba). První neděle velkého postu se nazývá Vítězství pravoslaví, oslava pravoslavné víry. Třetí neděle velkého postu je Neděle uctívání svatého kříže, kdy se uctívá svatý kříž jako znamení Kristova vítězství nad smrtí. Šestá neděle se nazývá Květnou nedělí, během ní se světí kvetoucí ratolesti obdobně jako v křesťanské západní tradici na památku vjezdu Ježíše do Jeruzaléma.

Velký svatý týden
Je jím nazýván týden od Květné neděle do neděle Paschální, bohoslužby v tuto dobu vyjadřují průběh Kristova utrpení, ukřižování a uložení do hrobu.

Na Velké pondělí církev rozjímá nad podobenstvím o neplodném fíkovníku, který Ježíš nechal uschnout. (Matouš 21.18-22, Marek 11.12-26)

Velké úterý je zasvěceno tématu moudrých družiček, které byly na rozdíl od svých pošetilých sester připraveny k příchodu Pána. (Matouš 25.1-13)

Na Velkou středu si pravoslavní křesťané připomínají dohodu Jidáše se židovskými zákonodárci, že jim zradí Ježíše. Rovněž se hovoří o hříšnici, která činila pokání, a bohoslužba ukazuje rozdíl mezi spasenou hříšnicí a Jidášem…zatímco hříšnice dala své bohatství Kristu a líbala jeho nohy, Jidáš za peníze Krista prodal a polibkem ho zradil.

Na Velký čtvrtek si věřící připomínají poslední večeři Ježíše Krista. Slouží se liturgie svatého Basila Velikého. V katedrálních chrámech, po liturgii, biskupové omývají nohy kněžím. Večer pokračuje páteční jitřní, při níž se čtou pašije - dvanáct úryvků z evangelií o utrpení Ježíše Krista.

Velký pátek je vzpomínkou na nespravedlivý soud nad Ježíšem, na jeho smrt na kříži a jeho uložení do hrobu. Slouží se velkopáteční večerní, spojená s vynášením plátna, na němž je zobrazen Kristus sejmutý z kříže a kladený do hrobu, z oltáře do chrámové lodi, kde se klade na zvláštní květinami vyzdobený stůl. Tento stůl se nazývá Božím hrobem.

plátno „Uložení do hrobu“, Moskva, konec 16. stol.

Při vynášení plátna se zpívá píseň:

Ctihodný Josef, z dřeva sňav přečisté tělo Tvé,
plátnem je ovinul a pokryv je věcmi vonnými,
ve hrob nový je položil.

Velká sobota je zasvěcena vzpomínání na Kristovo přebývání v hrobě. Večer se obvykle čte ze Skutků apoštolských u Božího hrobu. Před půlnocí na Velkou sobotu se slouží půlnočnice. Kněz snímá plátno z Božího hrobu, svatými dveřmi je vnese do svatyně a umístí na oltář, kde zůstane 40 dní, do Nanebevstoupení Páně, a poté se uschová.

Oslava vzkříšení Páně začíná většinou o půlnoci ze soboty na neděli Paschy. Těsně před půlnocí se koná průvod s procesím a křížem, korouhvemi, evangeliářem, svícemi, ikonami, kolem chrámu. Během něj se zpívá radostná píseň.

Vzkříšení Tvoje, Kriste, Spasiteli,
andělé opěvují na nebesích,
dej, abychom i my na zemi, čistým srdcem Tebe oslavovali.

Ikona „Vzkříšeného Krista“ z Chrámu Sv. Cyrila a Metoděje v Praze

Po průvodu, o půlnoci, následuje paschní jitřní, kdy se stále opakuje píseň:

Kristus vstal z mrtvých
smrtí smrt překonal
a jsoucí ve hrobech
život daroval.

Chrám je ozdoben květinami a osvětlen, kněží jsou oblečeni v nejsvětlejších a nejkrásnějších rouchách. Ke konci paschální jitřní kněz radostně zdraví věřící slovy: „Kristus vstal z mrtvých“ a věřící radostně odpovídají: „Vpravdě vstal z mrtvých“. Po skončení paschální jitřní se koná svěcení pokrmů, které věřící přinášejí ke svěcení.

Paschální období trvá do Nanebevstoupení Páně (40 dní po Paschální neděli) a pravoslavní křesťané se stále navzájem zdraví slovy „Kristus vstal z mrtvých“ a odpovídají si „Vpravdě vstal z mrtvých“. Samotná Pascha se slaví sedm dní, týden po Velikonoční neděli se nazývá Světlým týdnem, v jeho průběhu zůstávají dveře ikonostasu stále otevřeny i mimo bohoslužby, na znamení toho, že Ježíšovým zmrtvýchvstáním jsou nám otevřeny dveře k Bohu.

Neděle která následuje po Paschální neděli se nazývá Antipaschou (doplňkem Paschy) nebo také nedělí Tomášovou, neboť se při ní připomíná jak apoštol Tomáš nechtěl věřit, že Ježíš vstal z mrtvých, ale pak uvěřil a zvolal: „Pán můj a Bůh můj!“.

Svátek Nanebevstoupení Páně připadá vždy na čtvrtek, slaví se 40. Den po neděli Paschální.

Poslechněme si krásné provedení výše zmíněné písně, zpívané o svátku Paschy:

Kristus vstal z mrtvých - Христос Васкрсе - Hristos Vaskrse - Христос анести - Hristos Anesti - Χριστός Ανέστη!

Zdroj: Slovník judaismus, křesťanství, islám, Český rozhlas, internet a Bible