Jednou žil v jednom městě obuvník... vyráběl boty, zatímco si po celou dobu prozpěvoval Boží jméno. Kdykoli šel prodávat boty do města na trh, byl velmi upřímný. Říkal lidem: "Podívej, koupil jsem kůži za 1 Euro z Boží milosti. Koupil jsem cvočky za pár centů a přidal si zisk 2 Eura, tak to stojí celkem 5 Euro, z Boží milosti". Tak byl upřímný. Při všem co dělal byla jeho mysl soustředěna na Boha a on přijímal vše jako Boží milost. A tak lidé viděli tuto nevinnost a tuto lásku, kterou měl pro Boha, a bez vyjednávání kupovali boty.
Jednoho dne v noci, zatímco seděl ve dvoře a nemohl spát, přišli nějací zloději a vzali ho s sebou - prostě ho unesli. Po únosu s ním šli do jiného domu, aby ho také vykradli. Když majitel domu uslyšel zvuky, zanechali lupiči obuvníka uprostřed se všemi klenoty které ukradli, a utekli. Když majitel uviděl tohoto nevinného muže se spoustou věcí ze svého domu, řekl: "To není možné," ale jak viděl, že muž má u sebe všechny šperky, zapochyboval a řekl: "Jdu zavolat policii". Zavolal policii, policie zavřela muže – obuvníka do ve vězení a druhý den byl předveden před soudce. Před soudcem řekl: "Z milosti Boží jsem včera v noci nemohl spát. Z milosti Boží jsem vyšel ven z domu, a když jsem tam tak seděl, z milosti Boží přišli nějací zloději a unesli mě. A z Boží milosti mě tento muž našel. Z Boží milosti si myslel, že jsem přišel krást v jeho domě. A z Boží milosti jsem tady." Ale vidíc nevinnost, také soudce řekl: "Ten člověk není ten kdo kradl. On mluvil pravdu." Když vyšel od soudu, řekl obuvník svému příteli: "To je díky Boží milost, že jsem se dostal ven."
To ukazuje, že velmi často když věci děláme, bereme všechno jako samozřejmost. Zapomínáme, že za všemi našimi činnostmi, za vším co se děje, je Boží milost. A pokud to začneme na této cestě vidět, budeme velmi šťastní. Najdeme mír ve všem.
Žádné komentáře:
Okomentovat