Moudrost svatého poustevníka.
Byl jednou jeden světec v Indii, který žil jako poustevník, v malé chatrči vyrobené z trávy. Jednou k němu přišel jeden pár a řekl mu: "Guruji, máme Vás tak rádi, že bychom Vám chtěli zařídit lepší a pevnější příbytek. Prosím, pojďte s námi." Světec odpověděl: "Ne, ne, jsem rád kde jsem. Nechci jít." Ale po nějaké době zavolal pár k sobě a řekl jim: "Ano, půjdu s vámi, ale můžete pro mne udělat jednu laskavost?" Pár byl velmi šťastný a společně řekli: "O cokoli si požádáte, uděláme pro Vás všechno." Světec povídá: "Dovolte mi abych přišel a žil na vaší toaletě." Pár se podivil: "Chceme pro Vás postavit krásný příbytek, tak proč chcete přijít a žít na naší toaletě?" Na to jim světec odpověděl: "Raději budu přebývat na vaší toaletě než mezi oddanými a osobami, které jen hledají slávu a nádheru. Tito lidé ke mně chodí a jen hledají jak ukončit svá trápení, ale ve skutečnosti nehledají Boha. Když budu pobývat na toaletě, budu raději snášet vůni toalety, než neupřímnost těch lidí, a také je bude vůně toalety držet stranou!" Tím si pár uvědomil jací lidé jsou. Lidé hledají, to ano, ale nejsou k sobě upřímní.
Teprve když jste k sobě upřímní, najdete svou cestu. Pokud přijmete sami sebe, když přijmete Boží vůli a cokoli vám dá jako správné, můžete se odevzdat Jeho vůli, odevzdat se Jeho lásce a pak řeknete: "Ano Bože, věřím v Tebe a věřím v cokoli co pro mne děláš. Věřím ve Tvou lásku a nepochybuji o Tobě."
Žádné komentáře:
Okomentovat