Když někdo zná píseň nazpaměť, jeho oči jsou vždy zavřené.

Víte, když zpíváte bhadžany, všiml jsem si že mnoho lidí mělo své oči doširoka otevřené, ale když zavřete oči, setkáte se uvnitř vašeho srdce s Ním.
Mysl se velmi snadno nechá rozptýlit vnějškem. Při pohledu očima jste rozptylováni. Říkáte si: "Ach to je krásné." Myslíte si že je to krásné, ale není. Krása se nalézá uvnitř vás. I když se díváte na krásu okolo, to co máte uvnitř je mnohem krásnější, protože to co vidíte okolo bude blednout, ale to co vidíte uvnitř nikdy nevybledne.

Tak když odříkáváte jméno Pána, podívejte se dovnitř a najdete Ho. Když otevřete oči a pohlédnete kolem, uvidíte pouze Máju, Máju, Máju, Máju. Budete ovládáni Májou - „Mayajaal“, nic jiného! Budete součástí hry Máji. Proto když se podíváte na někoho kdo si skutečně užívá bhadžany, když si někdo opravdu užívá zpěv, co dělají? Jejich oči jsou vždy zavřené. Když znají píseň nazpaměť, jejich oči jsou vždy zavřené. Proč? Je to proto, že jejich koncentrace je hluboko uvnitř. Stejné je to když zpíváte Pánu: zkuste zavřít oči a najít Ho v sobě. Nenechte se rozptylovat vnějškem, protože to všechno zmizí, a tak najdete to opravdu skutečné!

Zazpívejte si společně se Swamim jeden krásný bhajan: