Šrí Swámí Vishwananda: Jednou zde byl Guru, který řekl jednomu ze svých žáků: „Můj drahý, žiješ teď v tomto světě. Žiješ šťastně a spokojeně, ale nyní nastal čas, aby ses věnoval sám sobě a realizoval své skutečné Já“.
Po té žák řekl: „Ale mistře, mám krásnou ženu, která mne velmi miluje a já ji též velmi miluji.“
Mistr s ním nijak nediskutoval, pouze mu řekl: „Poslyš, předám Ti teď jednu tajnou techniku jógy. Prováděj ji a uvidíš výsledek.“
O několik týdnů později cvičil muž svoji novou techniku, která vyžadovala, aby zaujal určitou pozici (asanu), tak, aby se mu zastavilo srdce.
Mezitím se vrátila jeho žena a spatřila jej uprostřed obývacího pokoje.
Řekla: „Můj drahý, copak se Ti přihodilo?“
Pokusila se ho probudit, ale všimla si, že je studený, jako by byl mrtev.
Začala velmi hlasitě ječet a vzlykat , „Och, můj drahý, ty jsi mne opustil!“.
Všichni sousedé běželi k domu, jakmile to zaslechli, aby zjistili, co se děje a spatřili, že muž je mrtev. Pokusili se dámu utišit slovy: “Vězte, je to Vůle Boží“.
Ale dáma velmi dramaticky plakala. „Proč jsi mne opustil, proč?
Měli jsme spolu ještě tolik snů a ty jsi mi slíbil, že je uskutečníme, že uděláš ještě to a tamto!“
Po té, jeden ze sousedů došel se sekyrou a začal rozbíjet zárubně, neboť muž byl v takové poloze, že by bylo obtížné protáhnout ho ven skrze dveře.
Jakmile to spatřila manželka, přestala plakat, šla přímo k sousedovi a řekla: „Co to vyvádíte? Proč ničíte mé dveře?“
Na to soused opáčil: „Nuže, ale sama vidíte, v jaké poloze je váš manžel, a bude tudíž velmi obtížné, dostat ho ven z domu.“
Na to dáma odpověděla: „Prokristapána! Proč ale rozbíjet ty dveře? Podívejte, osud tomu chtěl a opustil nás velmi záhy. Nyní jsem vdova. Nemám nikoho, kdo by mne podporoval a pomáhal mi. A tak, jelikož je už po smrti, mohli bychom useknout pryč jeho ruce a nohy, namísto dveří.“
Když to muž uslyšel, vrátil se zpět k sobě a řekl: „ Ženo, tak to je tedy TO, co jsi měla namysli tím, když jsi mi řekla, že mne miluješ, no a následně po té, co jsem zemřel, bys mne nejraději chtěla dát rozčtvrtit na kousíčky?“ Uvědomil si, že jeho mistr měl pravdu a všechno opustil. Nadešel čas k odchodu...
Často říkáme: to je naše, to je moje. Často prohlašujeme, že něco vlastníme..
Z knihy: JUST LOVE
Překlad: L.U./Č.R.
Žádné komentáře:
Okomentovat