středa 4. srpna 2010

"Role Gurua" Promluva před daršanem, 24. července 2010 (2.část)



Šrí Swámí Vishwananda
pokračuje ve své promluvě před daršanem, 24. července 2010:

Existuje krásný příběh o králi, který se jmenuje Kandhalsena. Jednoho dne odešel král do války. Zatímco probíhala válka, přišel nižší ministr a řekl hlavnímu ministrovi: "Víš, že král zemřel?". To samozřejmě hlavního ministra znepokojilo...a poté, co se vrátil do paláce, oznámil, že král zemřel...Tři dny lidé truchlili nad smrtí svého krále. Plakali a plakali a třetí den se král vrátil. Vrátil se a viděl, že jsou všichni v bílém. (Bílá barva se v hindské tradici používá, když někdo zemře. Bílé oblečení se nenosí jen na duchovní cestě. Vy máte také bílé oblečení, protože vaše staré Já je mrtvé. Vy máte bílé oblečení, protože postupujete k Božství...) Takže král viděl každého, jak truchlí a ptal se: "Proč všichni pláčete?" Šel k hlavnímu ministrovi a řekl: "Slyšel jsem, že jsi řekl, že jsem mrtvý..Já jsem ale stále tady. Kdo ti řekl, že jsem mrtvý?" Hlavní ministr odpověděl, že mu to řekl nižší ministr. Tak zavolali nižšího ministra a ten odpověděl: "Slyšel jsem skupinu lidí v jedné vesnici, jak říkají, že Kandhalsena je mrtvý." Samozřejmě šli do vesnice a dál zjišťovali od jednoho k druhému, až nakonec narazili na hrnčíře, který naříkal. Požádali ho, aby přišel do paláce, kde se ho král zeptal: "Jak se opovažuješ říkat, že jsem mrtvý?" "Víš můj králi, neřekl jsem, že jsi mrtvý." Král na to: "Ale všichni říkají, že jsi řekl, že Kandhalsena je mrtvý." "Ano, řekl jsem, že Kanhalsena je mrtvý..., ale Kandhalsena je můj osel. A můj osel je mrtvý!" "Ale proč jsi pojmenoval svého osla Kandhalsena?", zeptal se král. "To je dlouhý příběh...

Jednoho dne jsem šel džunglí a spatřil jsem osla, který ke mně promluvil lidskou řečí. Řekl mi:´Já jsem Kandhalsena a rád bych šel s tebou k tobě domů. Vem mě a splním ti všechna tvá přání.´" Tak hrnčíř vzal osla k sobě. Osel sice časem zemřel, ale král a osel měli od té doby stejné jméno...Hrnčíř naříkal nad svým oslem a když lidé slyšeli, že Kandhalsena je mrtev, mysleli si, že se to týká krále...

Povídám vám to, abych vám ukázal, jak je možné nechat se obalamutit různými fámami a klepy. Člověk sám sebe zmate a ztrácí schopnost rozpoznávat bez poznání pravdy, bez vědění, co skutečně člověk chce. Naučte se poslouchat své srdce. Protože cokoli lidé řeknou, je v tom vždy určitá část nepravdy. Ale cokoli slyšíte z vnitřku sama sebe, je v tom určitě pravda. Proto se říká, že je velmi důležité následovat na duchovní cestě svoji intuici. Rozvinutí intuice v sobě je velmi důležité a vede vás to k cíli vašeho života a povede vás to k někomu, kdo už je v tomto mistrem. Vždycky potřebujete učitele, vždy potřebujete SatGurua. Pokud vezmete jméno jakéhokoli božstva - Rama, Krišna, všichni měli gurua. Všichni měli učitele, který je vedl....A to jsou vtělené božské bytosti. Mohli bývali říct, že nikoho nepotřebují a hotovo. Přesto nám ukazují, že v životě potřebujeme požehnání gurua a způsob, jak toho docílit je skrze satsang, prostřednictvím setkání.

Proč lidé chodí k mistrovi a dostávají to, co jim mistr dává? Víte, je to proto, že mistr v sobě nosí amrit, nektar. I když si toho ve své mysli nejste vědomi, dostáváte jej skrze satsang. Během toho, jak zde mluvíme, něco dostáváte. A to, co dostáváte, přispívá k vašemu pokroku. To, co dostáváte, i když je to bez vašeho vědomí, je amrit. Je to tento nektar, který včely přinášejí zdaleka a sbírají v lotosových květech nebo v určitých květinách. Ne všechny květiny mají v sobě tutéž schopnost dávat med. Ne všechny květiny mají v sobě stejnou sladkost. A kdo to ví? Pouze včely to vědí, ne žáby. Žába nebo hloupost si vždycky myslí, že ví všechno. Skočí nahoru a dolů na kytku, ale nepoznají sladkost uvnitř. Člověk v sobě musí hluboko kopat, hluboko...,dokonce ještě hlouběji, aby mohl získat tento amrit. Toto získáváme skrze pomoc učitele, gurua. Aby na konci života jste mohli říci: "Ano, dosáhl jsem účelu života."

Co se týká změn, velmi často lidé říkají: "Nemohu to změnit", říkají: "Změním to později. Teď jsem mladý a budu si užívat života. "Ne! Život běží, nevíte, kdy zemřete. Kdo ví, kdy přijde smrt? Nevíte. Možná právě spadne meteorit a všichni zemřou?! Moment změny je vždy přítomný okamžik! Je to velký dar. Když se chcete změnit, změnte se nyní, neříkejte "zítra". Neříkejte, že už jste se změnili a že už je to hotové a že už nemusíte znovu...Minulost je minulost, minulost je mrtvá. Konec! Pokud chcete něco udělat, můžete to udělat pouze nyní, nemůžete to udělat v budoucnu, je pouze nyní. Takže, když se chcete změnit, musíte to udělat nyní. Když učiníte nějaké rozhodnutí, musíte ho udělat nyní. Bytí v přítomnosti je největším darem. Být v přítomném okamžiku je tím největším darem. Užijte si nektar, užijte si sladkost, i když, jak už jsem řekl, si neuvědomujete, že ho dostáváte...Dostáváte něco, co přispívá k vašemu vědomí a k vašemu postupu k dosažení lotosových nohou Pána. Bez naplnění lidského života, toho proč jste se zde inkarnovali, je život promrhán.

Vždy používejte svůj rozum pro to, abyste věcem porozuměli. Nepoužívejte rozum proto, abyste soudili. Protože kdykoli soudíte, je to vaše vnitřní hloupost. Následujete-li cestu lásky, pokud následujete své srdce, porostete. Takovým, jaký je mistr, stanete se i vy. Stanete se součástí božského nektaru, kdy budete schopni jej šířit a dávat mnoha lidem. Podobně v tomto duchu řekl Kristus svým učedníkům: "Jděte a učte, jak Já jsem vás učil, rosťte a pomáhejte lidem." Stejným způsobem vy také vyrostete.

Jai Gurudev!


Překlad: Zdeněk a Iva /Č.R.

Žádné komentáře: