Mahá samádhi Širdi Sáí Báby podle vyprávění Paramahamsy Vishwanandy.

(Tento příběh je výňatkem z knihy Just Love 3: Esence všechno, od Paramahamsy Šrí Svámího Vishwanandy):

Širdi Sáí Bába mohl zůstat (ve svém těle) déle, ale vzal na sebe nemoc jednoho ze svých oddaných. Byl to oddaný, kterého přijal jako svého syna, protože slíbil Tatja Patilově matce, že se o něj postará a nic špatného se mu nestane. Takže jednoho dne tento oddaný dostal tuberkulózu a samozřejmě, kašlal by krev, všechno tohle.

Běžní lidé by šli k Sáímu a řekli: „Hele, tvůj synovec je nemocný. Něco udělej, pomohl jsi tolika lidem, uzdravil jsi tolik lidí. Proč je stále nemocný? Proč něco neděláš?" Ale synovec to přijal a nikdy o tom neřekl jediné slovo. Nikdy Sáímu neřekl „Uzdrav mne nebo udělej něco." Takže Sáí řekl: „Začínám být starý. Jsem starý muž. Tak je na čase, abych šel."

Byla tam jedna dáma, Lakšmí Bai, která se o Širdi Sáí Bábu starala. Těsně předtím než zemřel, dal jí devět mincí, pravíc: „Tyto mince, které ti dávám, to je devět forem bhakti." Pak s vědomím, že vezme na sebe nemoc Tatja Patila, poslal pro všechny a řekl: „Ano, je ten správný čas." ​​Pak přenesl veškerou nemoc na své vlastní tělo. Mohl to udělat prostřednictvím svých siddhi (duchovních sil). Potom ochotně přešel do Mahá samádhí.

Předtím jsem vysvětloval někomu rozdíl mezi samádhí a Mahá samádhí. Je spousta samádhí, ale svatí vždy přecházejí do Mahá samádhí, když zemřou, protože říkají ochotně: „Ano, půjdu." Je to pro ně snadné. Samozřejmě, kdokoli by mohl říci: „Ano, mohu se zabít a jít", ale neodešel by stejným způsobem. Je tolik událostí v životě Širdi Sáí Báby, o kterých bychom mohli mluvit. Můžeme vidět mnoho malých věcí, které mají velký význam, ale myslím, že všichni znáte příběh Širdi Sáího velmi dobře, takže nepůjdu moc do detailů. Jeho život byl příkladem, byl prostý a svobodný. Když ho lidé urazili, byl neutrální, protože měl takovou lásku k lidem, každý byl vítán.

Přesto se však někdy choval takovým zvláštním způsobem, když lidé k němu chtěli přijít. Byly případy, kdy lidé chtěli k němu přijít a on se choval opravdu šíleně a odháněl je pryč. Poté co je odehnal pryč, je chtěl zavolat zpět a zacházet s nimi jako něžná matka, se vší péčí a láskou. Samozřejmě, lidé to nemohli pochopit: „Proč nás nejprve odháněl pryč a teď je k nám tak laskavý?" Ve skutečnosti neodháněl člověka jako osobu, ale odháněl pryč negativitu osoby; odháněl ji pryč od této osoby. Jeho postupy byly cizí, protože nikdy neřekl přímo, co dělá. Pořád mluvil sám k sobě, vždy se staral o blaho vesmíru, jako šílený člověk. No, je typické pro Mistry to takhle dělat, víte? V opačném případě by to bylo tak snadné, aby lidé věci pochopili. Pouze chytrý bude rozumět. Nemám na mysli chytrý myslí, ale chytrý srdcem, moudrý.

Jednou jeden muž a jeho gang plánovali Širdi Sáího zabít. Věděli, že chodí určitou cestou, takže se skryli za kámen a jak Śirdi Sáí procházel, měli v plánu ho zmlátit. Když ho chtěli začít mlátit, on se jen otočil a oni uviděli v jeho očích Mekku a měsíc a hvězdy a byli transformováni. Někteří z nich utekli, protože dostali strach, ale muž, který měl v úmyslu ho zabít, se změnil. Padl k nohám Širdi Sáího a žádal o odpuštění.

Śirdi Sáí mu řekl: „Podívej můj milý, v mysli, nevědomostí, člověk vidí rozdíl, vidí omezení, ale je jen jeden Bůh s tisíci jmény. Můžeš ho nazývat Alláh, můžeš mu říkat Bhagaván nebo jiným Božím jménem, ale je to tentýž Bůh, kterého voláš. Bude-li Bůh mít limit, nemohl by být Bohem. Nemůžeme říci: „Bůh je jen toto" nebo „Bůh je jen tamto." Jak by pak mohl být Bohem? Bůh je projevem všeho. Bůh je to i ono! A je to pouze Jeho projev, který se zdá být odlišný." Takže, když si to ten muž uvědomil, změnil se.

To byl jen jeden z příkladů, jak Širdi Sáí rozbíjel všechny bariéry náboženství, které si člověk může do mysli vložit. Byl zde také další podobný příběh. Jedna paní přišla k Śirdi Sáímu a zeptala se ho: „Jsi muslim nebo jsi hinduista? Nemohu to pochopit." Širdi Sáí se rozlobil, roztrhl roucho, strhl šaty, a stojíc před ní úplně nahý, řekl: „Co vidíš? Jsem muslim nebo jsem hinduista?"

Víte, díváme se tolik na vnější, vymezujeme se vně. Samozřejmě, že musíme vybudovat nejprve vnější, tak postupně můžeme  vnější překonat a přejít do nekonečna, přejít od konečného k nekonečnému, od omezeného k neomezenému. Máte mysl a máte tělo a v tom je omezení. Naučte se nejprve pracovat se svou lidskostí, potom můžete zvládnout božství.

Širdi Sáí Bába je skvělým příkladem, tak velkým světcem, ale vždy byl skromný. Mohl žít ve velkém paláci, kdyby chtěl. Dal lidem tolik, a stále jim tolik dává. I přesto, že zemřel už dávno, je tolik lidí, kteří z něj stále profitují. Jeden z jeho slibů byl: „I když jsem mrtvý, mohu mluvit skrze mou hrobku." Také řekl: „Když na mne pohlédnete, budu hledět na vás. Prokázal to tolikrát, tolika oddaným. Dokonce i já mám s ním tolik zkušeností. Upřímně ho volejte.

*****
Foto z nového chrámu Širdi Sáí Báby, který byl Paramahamsou Šrí Svámím Vishwanandou inaugurován včera ve Shree Peetha Nilaya: