Diamant

Brzy poté, když jsem Swamího poznal, mi materializoval něco, co vypadalo jako diamant. Když mi ho tak úplně mimochodem dal, byl jsem nejdřív zklamán. Myslel jsem, že je to kamínek z obyčejného skla. Co jsem měl dělat s obyčejným kouskem skla? Dnes se trochu stydím za tuto neuctivou myšlenku. Jak mě mohlo jen napadnout, že by mi mohl dát něco, co není zvláštní? O mnoho let později – já jsem s tím malým kamínkem, jak jsem již řekl, nezacházel s patřičnou úctou – mi pomalu přicházelo na mysl, že je možná přeci jen něco víc než jenom kousek skla a že jsem se mohl mýlit. Ptal jsem se několika přátel na jejich názor a když jsem s tím kamenem opatrně škrábnul po sklenici, realizoval jsem, že ten kámen je asi opravdu diamant. Mohl jsem teď jít za znalcem, ale to jsem neudělal. Bylo mi jasné, že nešlo o to, jestli ten kámen je pravý diamant nebo není, šlo o to, že jsem v něm neviděl nic zvláštního. Tento příběh s diamantem je symbolický příklad toho jak se sami vidíme a jak se sebou zacházíme.- Jsme orli a diamanty, synové a dcery nebes, ale jdeme životem jako slepice a obyčejné kamínky ze skla.

Kuru/Springen