Láska nemusí přicházet ve velkých věcech…
Často slýchám tato slova našeho milovaného
Gurujiho, přemýšlím o nich, ale jak je nám lidem vlastní, ve skrytu duše přeci
jen očekávám, jako asi všichni, že se někde zjeví něco obrovského, ve velkém
světle a já před tím „Oním“ padnu v úžasu na kolena…
Skutečnost však bývá většinou jiná…
Drobný
příběh, který se udál koncem minulého týdne, mne přesvědčil o tm, že Láska vůbec nemusí přicházet ve velkých věcech. A tak se znovu pokorně skláním před Tím, který mne vede a nás všechny
prakticky tyto věci učí.
Vědomy
si poslání šířit Swamiho misi, vyrazily jsme s kolegyní Bhawani
v páteční podvečer do jednoho malebného městečka poblíž Prahy, povyprávět
lidem v místním jogovém studiu o Swamim, o Lásce, o OM Healingu a Atma
Kriya Józe. Unaveny po celém dni v zaměstnání jsme odpočinek, pečení
cukroví a další přípravy na vánoce,
vyměnily za bloudění setmělým městečkem, zmrzlé hledajíc studio, které se
mezitím přestěhovalo, abychom nakonec, vedeni shůry, dorazily právě včas a hned
ve dvěřích dostaly na zahřátí lahodný čaj, který pro nás majitelka přichystala.
25
lidiček vyměnilo odpočinek u televize za
možnost dozvědět se něco nového, někteří dorazili i s dětmi, očekávajíc,
co zvláštního si ty dvě příchozí na ně přichystaly… jejich počáteční nedůvěra
byla po chvíli překonána, úvodní slova a
krátké povídání vyústilo v praktickou ukázku OM Healingu, a tváře přítomných
pomalu tály.
Shledaly jsme, že pro některé děti by byl OM Healing dlouhý, a proto jsme je usadily v jiné části místnosti, aby si malovaly, pod dohledem jedné z maminek…celý postor byl oddělen jen průhledným závěsem a vibrace ÓM tak zněla všude.
Zdálo
se, že všichni si OM Healing užívají, jen jedna mladá žena naproti mně se po
celou dobu tvářila velmi otráveně…o to víc jsem se snažila být na ni milá, ale v duchu mi běhalo hlavou… hmmm, tu
sem asi někdo vytáhl, je zde omylem, nebaví jí to, a příště asi už nepřijde…
OM Healing skončil, po sdílení zážitků a
pár dotazech na závěr jsme pomalu balily věci… když vtom ke mně přiběhla ta
mladá žena držíc v ruce papír…
„Podívejte,
podívejte se!“...nejdřív jsem chvíli nechápala… jedno z dětiček,
kreslících si stranou, byl její malý syn…
mávala v ruce papírem s jeho výtvorem, na kterém se skvělo obrovské
červené srdce…
Podívejte
se! Můj syn nikdy nechtěl nic namalovat…jsou s ním problémy, nutili jsme
ho, odmítal…a najednou mi namaloval tohle… namaloval mi srdce! ♥"
Měla v očích záři a zároveň slzy…
„Víte,
já moc ráda přijdu příště“, přesvědčovala nás i majitelku studia, když tohle
dokážete s mým dítětem…
Ponořila
jsem se na chvíli do sebe a úsměv, který se rozhostil na mé tváři, byl známkou obrovské vděčností mému milovanému
Mistrovi a velkou odměnou za nepohodlí a čas strávenýna na cestách za šířením Jeho mise.
Premavatar
Sri Swami Vishwananda
Mahaprabhu Ki Jai !
S láskou
a vděčností Rohini♥.
Žádné komentáře:
Okomentovat