Sri Ramakrišna - pravděpodobně jste o něm již slyšeli, byl velkým oddaným Ma Kali - Božské Matky, toužil po Božské Matce, plakal pro Božskou Matku, seděl každý den před sochou Božské Matky.
Říkal: „Skutečně je to jen takhle? Matko, jsi jen socha? Volám Tě, proč ke mně nepřijdeš? Cožpak nevidíš, jak mé srdce po Tobě touží, jak mne bolí?“ Tak byl každý den zklamaný. Padal na zem, plakal pro Božskou Matku jen aby zachytil Její letmý pohled. Jaká byla intenzita tohoto bhakty, tohoto oddaného. Poté co tolik toužil k němu Božská Matka přišla. A to je to po čem všechny velké duše opravdu touží. A tak potom, když konal modlitby k Božské Matce, nebylo to jen pro Ni. Chtěl zahrnout vše kolem. Chtěl zahrnout vše jako nástroj a chtěl házet květiny na sebe.
Říkal: „Matko jsi všude. Jsi touto nádobou. Jsi touto květinou. Jsi vším co vidím kolem.“
Stejně tak Svatý František vnímal všude Božství. Proto říkal každému „Bratr“ a „Sestra“.
Říkal: „Matko jsi všude. Jsi touto nádobou. Jsi touto květinou. Jsi vším co vidím kolem.“
Stejně tak Svatý František vnímal všude Božství. Proto říkal každému „Bratr“ a „Sestra“.
Když s takovou intenzitou toužíte po Božství, budete Ho mít.
Když pouze řeknete: „Dobře, toužím po Božství, ale musí to být mým způsobem (publikum se směje)... Samozřejmě Božství přijde vašim způsobem, ale setkáte se s určitými omezeními, kterým může rozumět pouze On.
Žádné komentáře:
Okomentovat