pondělí 5. října 2009

PROMLUVY : STEFFENSHOF, 23. března 2005


Jai Gurudev !
Rád bych vám vyprávěl jeden velmi krásný příběh s důležitým obsahem. Byl jednou jeden mistr, který měl své žáky. Jednoho dne šli společně přes pole. Mistr se náhle zastavil, aby si prohlédnul růžový keř a řekl svým žákům: „Pohleďte, na tu krásnou přírodu!“ Mistr byl úplně unešen. Žáci si prohlíželi růže, rozhlíželi se kolem sebe, dívali se znovu na růžový keř – ale nemohli pochopit, co tím mistr myslel. Dívali se a dívali, až jim mistr řekl: „Vy to nevidíte, neni-liž pravda?“ Žáci byli zmateni. Zírali na růže, zírali na mistra a pak jeden na druhého. Mistr, který viděl jejich protáhlé, nechápající obličeje, řekl: „Pohleďte na květiny, hleďte, jak jsou překrásné. Dívejte se pozorně. Žijí a jednají v tomto okamžiku, bez jakékoliv naděje do budoucna a bez truchlení po minulosti. Žijí a jednají v přítomnosti. Rozptylují svou vůni bez důvodu, bez jakéhokoliv očekávání – zcela svobodně! Žijí svůj život dokonale. Rozumíte, co to znamená?“
Příroda odvádí svou práci a lidé se mohou tolik od ní naučit, dokonce od této růže. Růže nic neočekává, ale co dělají lidé? Místo toho, aby ve svém životě správně jednali, plýtvají časem, protože stále něco očekávají a sami jsou z toho potom nešťastní. A co nakonec řeknou? „Ó Bože, proč mi sesíláš trápení? Vždyť jsem byl k Tobě vždycky dobrý, pořád na Tebe myslím!“ - Ale na druhé straně stále něco očekávají.
V této hře, kterou hrají, zapomenou svou opravdovou přirozenost. Zapomenou proč tady jsou.
A víte co, to se jim dokonce líbí! Tak rádi říkají: „Ach, já ubohý.“ Neřeknou: “Jsem božský, jsem Tvůrce všeho.“ Čekají raději na budoucnost a na to, co jim budoucnost přinese anebo myslí soustavně na minulé události. Věříte skutečně, že toto přinese lidstvu štěstí? Ne, jenom utrpení. Dokonce, když si sednou k meditaci, očekávají, že uvidí Světlo anebo před sebou spatří Boha.
Ale já vám říkám, že i to je očekávání a s tímto očekáváním neuvidíte nikdy Světlo. Neuvidíte nikdy Božství. Jenom, když řeknete: „Bože, zkusil jsem všechno. Nyní zanechám veškeré očekávání a odevzdám se zcela Tobě.“ Potom uvidíte Světlo, to Světlo se vám zjeví, protože toto Světlo je vaše Vyšší Já. Mysl však zakrývá toto Jáství pomíjejícími věcmi a předpokládá, že to je skutečnost. Opusťte proto jednoduše všechno dřívější, nechte padnout tento malý egoismus, který vám pořád namlouvá : „Já jsem to, já jsem ono“. Co je toto „Já?“ Seznámili jste se s ním? Uskutečnili jste to „Já?“ - Ne! Dokud jste to ještě neuskutečnili, nemůžete jít kupředu. Proč tedy dávat něčemu, co neznáte, takový význam? Co je tak velkolepé na tomto soběvztažném „Já“, které se pokládá za všeobsahující? Tomu tak není.
To je pravý význam kříže: Oddělte „Já“ a nechte jednat Božství. Co potom zůstane? Zůstane „Já“, ale toto je univerzální „Já“.“Já“ bez jakékoliv identifikace se sebou samým. To „Já“, ta vyšší bytost, která je v každém z vás stejná. A to je to „Já“, o kterém mluvil Ježíš: „Já jsem Cesta, Já jsem Pravda, Já jsem Světlo. Je to „Já“ vašeho vědomí, „Já“ Kristova vědomí, které každého z vás vede, v každém z vás je. Čeká na to, aby se mohlo uskutečnit.
Je moc dobře, že přicházíte na darshan a meditujete. Ale nemělo by to být jen teď, nýbrž vždy. Požehnáním, které přijímáte – nazývá se praana hooti – obdržíte a aktivujete Světlo ve vás. To je to, co pro vás mohu udělat, zbytek je na vás. Mohu vám přinést potravu, rozkrájet ji a vložit vám ji do úst, ale nemohu ji za vás polknout. Byl bych šťasten, kdybych to pro vás mohl udělat. Ale to už je věc každého z vás. Odpovíte mi: „Vždyť se o to pokoušíme, ale nic se nestane.“
Myslete na to, co jsem před chvílí řekl. Řekl jsem, že když se o to pokoušíte s očekáváním, nemůže se to stát. Musíte svou mysl dokonale vyprázdnit. Nechte myšlenky, které přicházejí odplynout, nechte je odejít, neživte je. Nejste mysl, nejste myšlenky. Jste mnohem více, nežli to.
Každý z vás je dítě Boží. Je částí Božího Stvoření. Vynaložte své úsilí a určete si tento životní cíl. Kdykoliv myslíte, že děláte chybu, zavřete oči, ponořte se do nitra, hluboko do vašeho srdce a zeptejte se vašeho Vyššího Já – a slyšte! Jedině, když se mysl uklidní, uslyšíte, jak vaše srdce k vám promlouvá. Pokračujte ve cvičení. Opakuji to znovu a znovu a budu to říkat nadále. Možná, že pokaždé, když přijdete na Darshan, uslyšíte ode mě totéž. Dokud necvičíte pořádně, budu vám to muset opakovat. Budu vás tím nudit, protože chci z celého srdce, abyste dosáhli Božství. Rád bych, abyste všichni v sobě uskutečnili Lásku boží. A nejen to! Chci, abyste se všichni stali nástrojem této Lásky, abyste ji šířili, přinášeli ke každému. Nemusíte chodit sem a tam a každého objímat, abyste se podělili o Boží lásku. Toto Světlo se bude odrážet ve vašich tvářích, ať už jdete kamkoliv, toto Světlo bude neustále s vámi. Jai Gurudev!
(překlad: Uma)

Žádné komentáře: