V roce 2005 jsme navštívili ašrám na Mauritiu. Jednoho rána nám Swami řekl: „Dnes musím dělat vibhuti, budu brzy spoustu potřebovat.“ Swami šel do svého pokoje oděn do lunghi (indického šatu) a usedl na rozložené prostěradlo. Nechal hrát CD s mantrou „Om Namah Shivaya.“ Sedli jsme si do sousední místnosti a zpívali tutéž mantru. Trvalo to asi 40 minut než nás Yogeshini, která stála přede dveřmi k jeho místnosti, zavolala. Předsíň byla prosycená nádhernou vůní vibhuti. Vstoupili jsme do místnosti a pocítili okamžitě tu neuvěřitelnou atmosféru. Swami seděl uprostřed místnosti a všechno kolem něj bylo pokryto bílým popelem. Swami byl od hlavy až k patě bílý. Když vstal, uchopili jsme všechny 4 cípy prostěradla a začali vibhuti sbírat. Bylo to víc než 25 kilo. Později jsem se jej zeptala: „Odkud je to všechno vibhuti? Jak to funguje?“ Swami vysvětlil: „Je to světlo, které vychází z mého těla. Proměňuje se ve vibhuti. Dříve jsem dovolil lidem, aby se dívali, ale teď je toto světlo příliž silné, spálilo by vám oči.“
Sumitra/Švýcarsko
Sumitra/Švýcarsko
Žádné komentáře:
Okomentovat