Dokud nerealizujete sami sebe, Já pocházející z ega je stále velké. To je důvod proč se říká v Písmu: Odstraňte toto Já. Dejte ho Jemu, víte, Pánu, protože dokud si člověk nic neuvědomil, musí neustále připomínat sám sobě, že On je vším. I to, co vnímáte že děláte sami, vážně..., to je On který jedná skrze vás. To je důvod, proč velcí mudrci, když si uvědomili sami sebe, vždy chválí Pána tím, že říkají:
"Pane já jsem vůz, ale Ty jsi ten kdo ho řídí. Já jsem kočár, ale Ty jsi vozataj. Já jsem knot lampy, ale Ty jsi světlo. Já jsem dům, ale Ty jsi jeho obyvatel."
Takže v tomto smyslu člověk úplně překročil lidskou přirozenost, vidouc ve všem pouze Boží práci. V tomto smyslu vidí svět z jiného úhlu pohledu, nikoli stejně jako z hlediska egoistické mysli. Často lidé přicházejí a říkají: "Ach, Svamiji, viděl jsem tuto vizi a tuto vizi." .... Ne, ne, protože lidé se stále chtějí domnívat, že jsou zvláštní v tom co dělají. Velmi často, bez souzení, je vidíte velmi hrdé. "Oh, viděl jsem tohle. Viděl jsem tamto." Ale co to je, pokud to není jen hrdost? Protože když se člověk dostane tváří v tvář Božství a opravdu zažije s Božstvím nějaký zážitek, nemluví o tom. Schovává si to jako nejcennější poklad uvnitř srdce. V tomto smyslu pouhá zmínka o Božím jméně činí člověka jásajícího radostí, chápajícího, že tato zkušenost kterou obdržel od Božství je skutečná.
Žádné komentáře:
Okomentovat