Šrí Swámí Vishwananda zodpověděl při jednom satsangu následující otázku:
„Když je jednou vytvořeno spojení mezi guruem a žákem, zůstane guru až do chvíle, kdy je dosaženo osvícení ? Po dobu mnoha životů? Přes životy?
Ale co se stane, když žák na základě svěho nezralého rozumu mistra opustí?
Bude se o něj mistr dále starat?“
"Skutečně, role učitele nebo mistra nebo gurua spočívá v tom, že pomáhá žákovi dosáhnout konečného cíle. A samozřejmě to není tak, že mistr musí přijít, když přijde žák. Ale žák musí projít určité věci v životě, určité fáze, nežli dospěje k nohám mistra. Jistě, to je ta milost. A je to opravdu dosti zřídka, protože mistr není tak často – řekněme, že jsi žákem velkého mistra, to neznamená, že ve tvém příštím životě tu musí tvůj mistr být s tebou. Zajisté, z pozice všudypřítomnosti tady bude mistr vždycky a povede tě. Skrze jiného mistra, skrze jiného učitele bude mistr vykonávat svou práci.
A co se stane, když žák z nezralosti mistra opustí?
Dobře, připusťme, že někdo opustí mistra, protože ještě není vědomý, tady budou další možnosti, víte? Přijdou další životy. Jistěže to potrvá déle, ale přijdou jiné příležitosti. A mistr je přirozeně povinen starat se o své děti, jako matka.
Ať už se dítě chová jakkoliv, matka miluje svě děti vždycky, ne? Stejně tak, když se dítě vrátí k matce, odmítne ho matka nebo ne? Neodmítne. Matka bude vždycky doufat, že se dítě možná změní.
Tak je to i u mistrů – budou mít vždy tu naději, že se žák změní. A samozřejmě, že ho vždycky přivítají."
„Když je jednou vytvořeno spojení mezi guruem a žákem, zůstane guru až do chvíle, kdy je dosaženo osvícení ? Po dobu mnoha životů? Přes životy?
Ale co se stane, když žák na základě svěho nezralého rozumu mistra opustí?
Bude se o něj mistr dále starat?“
"Skutečně, role učitele nebo mistra nebo gurua spočívá v tom, že pomáhá žákovi dosáhnout konečného cíle. A samozřejmě to není tak, že mistr musí přijít, když přijde žák. Ale žák musí projít určité věci v životě, určité fáze, nežli dospěje k nohám mistra. Jistě, to je ta milost. A je to opravdu dosti zřídka, protože mistr není tak často – řekněme, že jsi žákem velkého mistra, to neznamená, že ve tvém příštím životě tu musí tvůj mistr být s tebou. Zajisté, z pozice všudypřítomnosti tady bude mistr vždycky a povede tě. Skrze jiného mistra, skrze jiného učitele bude mistr vykonávat svou práci.
A co se stane, když žák z nezralosti mistra opustí?
Dobře, připusťme, že někdo opustí mistra, protože ještě není vědomý, tady budou další možnosti, víte? Přijdou další životy. Jistěže to potrvá déle, ale přijdou jiné příležitosti. A mistr je přirozeně povinen starat se o své děti, jako matka.
Ať už se dítě chová jakkoliv, matka miluje svě děti vždycky, ne? Stejně tak, když se dítě vrátí k matce, odmítne ho matka nebo ne? Neodmítne. Matka bude vždycky doufat, že se dítě možná změní.
Tak je to i u mistrů – budou mít vždy tu naději, že se žák změní. A samozřejmě, že ho vždycky přivítají."
Žádné komentáře:
Okomentovat