„Světec Sathya Kama přišel k velikému mudrci Bai Hari Drumathovi. Tento veliký mudrc dosáhl Božského vědění, vždy byl do Božského vědomí plně ponořen. Sathya Kama k němu přistoupil a řekl: „Můžeš mě, prosím, vyučovat "Brahma Gyaaně", dát mi znalost Brahmanu?“.
Zatímco k němu mluvil, Guru vybral ze svého stáda 400 krav, slabých a v mimořádně špatném stavu. Šli spolu do stájí, vzal 400 slabých krav, a pak požádal Sathya Kamu, aby je následoval. Krávy šly vpředu, 400 krav, za nimi šel Sathya Kama.
Všechny šly směrem k lesu, jak jim to Guru nařídil. Sathya Kama cítil velikou úctu a veliké nadšení a radost, jelikož mohl dělat to, co mu Guru řekl, aby udělal.
Řekl si „Vrátím se se stádem znásobeným do tisíce. Byl velice odhodlaný, velice rád poslouchal Mistra na slovo. Šel a našel pěkné místo se spoustou trávy, vody a zůstal tam, dokud se počet krav nezvýšil na 1000. S takovým odhodláním a takovým vědomím, měl ve své mysli jasný cíl, že se nevrátí do ašrámu svého Gurua, dokud se tak nestane.
Každý den byla jeho mysl plně pohroužena u nohou jeho Mistra. Nenastal ani jediný moment, kdy by nemyslel na Mistra, byla v něm tato hluboká touha.
Po mnoha letech stádo konečně dosáhlo 1000 kusů. Spočítal je a byl velmi šťastný a nadšený. Vrátil se zpátky do ašrámu a cestou dosáhl osvícení, úplné realizace.
Neudělal toho mnoho, pouhá rada Mistra, pouhé požehnání, skrze vykonávání své povinnosti s úplnou láskou a odevzdáním se, s nesmírnou úctou. Bez jakýchkoliv otázek poslechl radu svého Mistra, bez zaváhání, s plnou vírou, tak se stala uctíváním i jeho služba, kterou dostal za úkol.
Skrze toho dosáhl sebe-realizace, realizace Boha, jen skrze poslechnutí rady Mistra, nic jiného nebylo třeba.“
(překlad: Bhawani, Č.R.)
Žádné komentáře:
Okomentovat