Víra je: úplné vzdání se,
 i v těch nejmenších věcech jste kompletně odevzdáni Boží vůli, 

a cokoli děláte, připomínáte si Božství, kdekoliv jste, připomínáte si Božství, 

tímto způsobem překonáte vše.

-

Sri Swami Vishwananda

Nový člověk v novém roce?

Přinášíme vám úryvek z knihy Sri Swamiho Vishwanandy "Just Love 2":

Nejprve bych vám všem rád popřál šťastný nový rok! 

Protože se nacházíme v začátku nového roku, dnes je již jedenáctého ledna, jsem si jist, že se každý z vás, chtě nechtě, rozhodl, že něco ve svém životě změní, nebo ne? 

Říkáváte: „S novým rokem musím udělat něco nového! Musím se změnit nebo se aspoň zbavit nějaké své špatné vlastnosti!“ 

Ta nejlepší změna, kterou můžete iniciovat, je primárně věřit sobě. Začít věřit vyššímu vědomí, kterému říkáme Bůh, a vědět, že je stále s námi. Ať uděláte cokoli, je stále s vámi, nehledě na to, jestli ho požádáte nebo nepožádáte, jestli jste dobří nebo špatní, prostě je stále tu. Vězte, že vás miluje, ať uděláte cokoli. Je stále s vámi, tak, jako matka s dítětem. 

Stačí, aby dítě matku zavolalo a matka k dítěti přispěchá. Pokud dítě pláče, běží dítě za matkou nebo matka za dítětem? Matka poběží za dítětem, ať by byla kdekoli. A je jedno, co jí stojí v cestě, prostě se k němu vydá. 
Zde mluvíme o Bohu, který je tisíckrát větší, než matky, tak si představte, jak je vám blízko. 

Naším úkolem je naučit se věřit, že je stále s námi.
Pomocí této víry získáte povědomí o Bohu a také budete vědět, že nic na světě není špatně. Tedy, krom lidské mysli. Ale cokoli se děje v přírodě, je dobré. 
Naučte se důvěřovat a pohybujte se s důvěrou. Tohle je ta správná věc, kterou byste měli změnit, pokud tedy chcete něco měnit. Toužíte-li po změně, naučte se něčemu novému, naučte se důvěřovat. 

(Swamiho promluva na Daršanu ve Steffenshofu, Německo, 11. ledna 2008 )

překlad: Kateřina Pařízková, Č. R.

Úplná víra.

Swami Vishwananda říká:

Svatý Panteleimon byl lékař a také ztělesnění Maha Višnu, který učil lidi jak svobodně sloužit. Byl to lékař, který léčil lidi bezplatně. Jako příklad naprostého odevzdání – umučili ho pro jeho víru. Nemyslím, že všichni z vás mají být zabiti, ale musíte mít naprostou víru, takže vás nic nemůže zastavit.

Je to jen skrze víru, že budete volat Boha. Když Prahlad volal Narayanu, udělal to ze své víry, své bhakti, své oddanosti a pokud to mohli udělat, můžeme to udělat my všichni.

Nechte lásku ve svém srdci plně rozkvést.

Když je víra pevná, láska bude mnohem silnější, protože když máte úplnou víru, milujete. A když milujete, milovaný bude stále s vámi. Tak o to usilujte! Pracujte na tom, aby tato láska mohla ve vašem srdci plně rozkvést, tím vaše mysl může být plně ponořena v Božství, aby se vám Božství mohlo odhalit.  

Mějte víru, že to co slyšíte ve svém srdci je pravda…

Pokud se obrátíte do sebe a zaměříte se na Božství v sobě, budete cítit velké štěstí a velkou radost. Ale tím směrem musíte upevnit i svou víru.

Víra. Jak stále říkám, mějte víru ve své vlastní Já. Mějte víru, že to co slyšíte ve svém srdci je pravda.
Tolikrát slyšíte své srdce, ale pochybujete. Ptáte se sami sebe: "Oh, je to skutečně pravda nebo ne?" Stále máte takovéto pochybnosti. Dokud nebudete věřit v to, co vám Božství chce ukázat, nepostoupíte. V okamžiku, kdy skutečně máte víru v to, co cítíte ve svém srdci, projeví se to navenek. Jak už jsem řekl, Bůh dal člověku sílu tvořit, mít moc nad vším, mít silnou vůli tvořit - konstruktivní sílu vůle, uvnitř mysli.

Velmi často říkáme, že mysl je něco odděleného, něco co je velmi negativní. Je pravda, že velmi často je mysl negativní, ale můžeme ji transformovat.

Hluboko uvnitř, ve vnitřní kosmické mysli, tam leží i Božství. To je bod, kde musíme použít mysl k dosažení vyššího stavu.

Rámův most

V minulém roce při Ram Navami poskytl Swámíjí pozdě večer Satsang. Hovořilo se mimo jiné o duchovním vývoji a co pro něj člověk může udělat. Například o tom, jak důležité je nepřetržitě opakovat Boží jméno.

Swámíjí vyprávěl příběh o Pánu Rámovi a Hanumanovi. Při stavbě mostu mezi indickým kontinentem a Lankou (dnešní Sri Lanka) měl Hanuman ten nápad, aby se na každý stavební kámen napsalo jméno Pána Rámy aby kámen neklesl na dno, ale zůstal na hladině. Sám Ráma si nebyl vědom toho, jaký účinek má Jeho jméno.

Do dnešních dnů lze spatřit zbytky tohoto mostu

A našly se tam též plovoucí kameny...

Během Ram Navami 12. dubna prováděl Swámí Vishwananda s účastníky obřadů na volném prostranství Yagnu. Později pokračovaly oslavy v chrámu, kde měl po Abisheku každý možnost poklonit se právě narozenému Pánu v kolébce:-)

Toto je mantra, kterou jsme zpívali při posledním kole Yagny:

SRI RAMA RAMA RAMETI, RAME RAME MANORAME

SAHASRA NAMA TATTULYAM, RAMA NAMA VARANANE

Hledání Boha

„Pritala? Včera jsi mi řekl, že bys rád vedl satsang, není-liž pravda? Vyprávěj nám něco,“ říká Šrí Swámí Vishwananda při satsangu 23.12.09 a obrací se k posluchačům:
„ Můžete mu teď položit otázku.“
Všichni se smějí.

Swámí Vishwavijayananda (Pritala) se užasle ptá: „Já?“ a začíná:
„Dobře, lidé sem přicházejí a říkají, že chtějí najít Boha. Ale když jsou tady, využívají každou příležitost k tomu, aby lapili něco nebo někoho a nejdou za tím cílem, za kterým přišli. A když jsou pak poutaní k něčemu nebo k někomu, očekávají něco od této osoby, očekávají něco a toto očekávání se nenaplní. Co se tedy stane? Trpí. A tak to jde dál a dál a dál a je to pokaždé totéž. Vidíte, lidé říkají „Ano, chceme Boha“ a to je pravda, protože duše tak cítí, duše cítí „Ano, to je to, co všichni chceme, vrátit se“. Protože to je v našem nitru. Jak řekl Swámí, je to strach, strach z toho pustit, akceptovat, říct „Ano“. Nemáme co ztratit. Co můžeme ztratit, můj Bože! Vidíte? (Směje se) (Smích).
Řekl jsem toho teď dost ?“
Šrí Swámí Vishwananda: „Ne.“
(Směje se) (Smích)

Jeden oddaný se ptá: „Co myslíš, proč asi máme strach?“
Swámí Vishwavijayananda: „ Proč máš strach? No, Swámí to řekl.“
Oddaný: „Ale já tomu nerozumím.“

Smích posluchačů utichne a Swámí Vishwavijayananda hovoří dál:
„Je to strach ze tmy, z nevědomosti. Víte, jsme nevědomí. Neznáme cestu a potom tady máte Gurua.
On zná cestu, ale všude je tma. Uchopíte tedy jeho ruku a on vás povede. Avšak rozum vám říká: „Otevřete oči, otevřete oči!“ Rozumíte?
Důvěra tedy spočívá v tom zavřít oči a následovat Gurua. A když Guru něco řekne, řeknou lidé: 'Neeeeee, neee, ne, ne, tak to není!' Rozumíte?
Místo toho, aby řekli: 'Zavřu oči. Nechám svou mysl odpočívat a následuji tomu, co říká'.
V pořádku? To je 'síla mysli.' Je to strašná síla, že ano?
Ne, to není pravda. Rozum je velmi silný, no......

Oddaný: „Instrument.“

„Laptop, ano“ dodává Swámí Vishwavijayananda. Neboť ve vašem nitru to chcete. Každý to chce, nebo ne? Ale současně v sobě máte něco, co vám vždycky klade meze.

Jenom skrze víru, důvěru, poslušnost dosáhnete tedy svého cíle, protože Guru zná cestu.

Teď jsme všichni tak říkajíc v 'divočině', v 'džungli' a tam číhá mnoho nebezpečí. Můžeme spadnout do každé jámy, ale on zná cestu.
Šrí Swámí Vishwananda: „Vidíte, jak dobře vysvětluje. Každý se směje a je šťastný. To je krásné, že ano? Další otázky? Ne? Dobře, tak se uvidíme zase zítra ráno.
Jai Gurudev!“

Publikum: „Jai Gurudev!“

Hloupost

-->

Jeden oddaný se ptá Swámího Vishwanandy při satsangu 23. 12. 2010: „Swámí, proč je tolik lidí tak hloupých ?“

A pokračuje: „Nerozumím tomu. Všichni máme Boží milost a Tvou milost a přesto.......“

Šrí Swámí Vishwananda míní s úsměvem: „Inu, to je vlastně velmi zajímavá otázka. Zeptejme se publika. (Smích). Řekněte mi, co myslíte, proč jsou lidé hloupí, přestože mají tolik milosti? Mluvte, mluvte, mluvte všichni. Přidejte se.“

Swámí říká tazateli: “Tys mi položil tuto otázku, co myslíš, jaká je odpověď?“

Swámí se směje spolu s publikem.

Oslovený míní: “Já to nevím, jinak bych se tě neptal.“

Šrí Swámí Vishwananda: „To je krásné. To mi moc připomíná, když člověk přijde k lékaři a lékař se ptá: „Co vám chybí?“ Tak by člověk měl lékaři odpovědět: „Kdybych věděl, co mi chybí, tak bych k Vám nepřišel.“ Všichni se smějí.

„Tedy, toto je otázka, kterou si sám také často kladu. Zvláště, když se dívám na duchovní lidi.

Je to pravda, lidé mají tolik milosti. Být člověkem je již samo o sobě velkým požehnáním. Teprve, když projdeme 84 000 životy, získáme lidský život. Ale místo toho, abychom tento život dobře využili, zůstáváme rádi nevědomí. A to je hloupé. Máme tolik možností, obzvlášť dnes. Za starých časů říkali lidé: “Ano, byla to těžká doba.“ Ale když se na ty staré časy podíváme, vidíme, že lidé mnohem více věřili. Kdekoli byli a kteroukoli víru vyznávali, měli skrze svou víru tu možnost dělat pokroky.“

PROMLUVY: Velikonoční sobota 2005 (2. část)

Swami Vishwananda pokračuje ve své promluvě v sobotu o Velikonocích 2005:

"Když máte sílu důvěřovat - můžete ji nazývat i silou vůle- tak vytvoříte ve své mysli, co skutečně chcete! Představte si to. Vytvořte z toho myšlenku a promítejte tuto myšlenku na všechno a řekněte silou slova: „ Já to chci!“ Dívejte se co se stane! Pohleďte, co udělal Ježíš. Když přišli lidé a řekli: „můžeš prosím Tě tohoto člověka vyléčit?“, neodpovídal na to Ježíš zdlouhavě, řekl jen: “Budiž vyléčen!„

Tato osoba se uzdravila, protože Ježíš byl ve svém vědomí vždy jedno s Božstvím. Nepochyboval o vlastních slovech. Nepochyboval o svém Já. Neřekl:“Ó, dej, abych vyléčil.“ Řekl se silným přesvědčením: “Budiž vyléčen!“ Ale i hluboká víra v Ježíše byla k tomuto uzdravení nezbytná.

Ti lidé již vyvinuli ve svém nitru vlastní léčivý proces a přišli k němu, aby se napojili na tuto vyšší energetickou frequenci. Potom byli skutečně vyléčeni.

Jak říkal vždy Sri Yukteshwar: “Síla mysli je tu aby léčila a aby neléčila. Když chceme doopravdy byt vyléčeni, změňte myšlenku. Nechte ji vyvinout se v moudrost, poté budete vyléčeni.“ Neboť v moudrosti, hluboko ve vás, víte vše, protože jste všichni částí Božství. Když proniknete hrubým vnějším tělem z tkáně a hmoty, jste jednoduše čisté světlo Boží. A v tomto světle je přítomna všechna moudrost a všechno vědění. Ale někdy potřebujete někoho, kdo Vás na to upozorní, kdo vám to znovu a znovu připomene.

Buďte bez starosti. Budu vám neustále připomínat, že jste božští! I když se má ústa unaví, bude to říkat moje srdce, až se dostanete na tuto rovinu. Tak to dělal i Ježíš. Mnozí z vás myslí: „Ježíš je tak velkolepý. Proč zemřel? Proč zemřelo jeho tělo? Proč se nechal ukřižovat?“ Jsou Velikonoce. Před ukřižováním věděl, že se v něm něco velkého událo, něco, čemu člověk ve své mysli nemůže rozumět. Ježíš přematerializoval své tělo ve světlo, tak, jak to udělal, když se proměnil na hoře. Kolik lidí tomu skutečně porozumí? Nemnozí. Udělal to, aby ukázal, že v našem těle je uloženo duchovní tělo. My všichni můžeme získat přístup k tomuto duchovnímu tělu, když to doopravdy budeme chtít.

Mimochodem, při ukřižování ukázal Ježíš, že byl prostě tato lidská bytost, která šla na ukřižování a všechno akceptovala, aby se poté vznesla nad iluzi a stala se světlem. To je to, proč je člověk tady: Aby si neustále připomínal, že se v tomto těle nachází duchovní tělo a že toto je skutečnost. Toto „jiné“ tělo dokáže dovézt naše tělo k růstu nad sebou. Ale dokud se identifikujeme pouze s lidským bytím, zůstaneme pořád touto lidskou bytostí, kterou chceme být."