Všichni jste Božími dětmi...

„Vězte, že jste všichni Božími dětmi, ne hříšníky.

Neoddávejte se hříchu, 

ale lotosovým nohám Pána 

a nechte svou mysl očistit jeho Láskou."
˜

Sri Swami Vishwananda

Slova Sri Swamiho Vishwanandy.

Jste Božské dítě. Jste součástí Božského stvoření. Tak to učiňte vaši výhodou. Učiňte to vašim životním cílem. 

Ať jste kdekoliv, tento cíl si připomínejte. Kdykoliv si myslíte, že uděláte něco špatně nebo se chováte nesprávným způsobem, zavřete oči, ponořte se dovnitř, hluboko dovnitř svého srdce a zeptejte se sami sebe a pak naslouchejte. 
Pouze když vaše mysl je klidná, uslyšíte srdce jak s vámi mluví. Takže to trénujte, stále to říkám a stále budu říkat - možná pokaždé když přijdete na daršan, uslyšíte to samé. Dokud to nebudete cvičit správně, budu to říkat, budu vás tím nudit, protože bych rád, aby všichni z vás dosáhli Božství. 

Chci, abyste všichni poznali Boží lásku uvnitř sebe, nejen to – chci, abyste se všichni stali nástrojem této lásky, víte, a sdíleli ji kolem. Přinesli ji všem. Nemusíte jít a obejmout osobu nebo tak podobně, abyste Boží lásku sdíleli - jen odrazem vaší tváře bude toto světlo předáváno kamkoli půjdete, toto světlo bude s vámi neustále.

Drahé Boží děti, oslovuji vás jako děti Boží, protože to je vaše skutečná identita, 

to je to, kým skutečně jste. 

Mimo všechna náboženství, mimo veškeré kasty, 

mimo všechny barvy pleti, jste dětmi Božími. 

Bůh vás miluje všechny stejně. 

 ~ 

Sri Swami Vishwananda

Je to nádherná křižovatka, kde se člověk setká s množstvím lidí z nejrůznějších koutů světa...

K duchovnímu koloritu Prahy a zvláště Malé Strany patří již od pradávna neodmyslitelně soška malého Ježíška, kterou najdete v kostele Panny Marie Vítězné. Denně jí na vlastní oči touží spatřit stovky návštěvníků z celého světa. Ti zde prosí o pomoc či uzdravení, a mnozí se sem vracejí aby poděkovali. Je známa pod názvem Pražské Jezulátko. Jak ovšem dosáhla tak obrovské popularity v celém křesťanském světě nikdo neví.vypráví se že… se dostala do Čech roku 1556 jako svatební dar, který dostala vévodkyně Marie Manrique de Lara od své matky…… možná je kus pravdy na legendě, která říká, že… před tím soška ve Španělsku prošla rukama svaté Terezie od Dítěte Ježíše, protože rodina se se svatou Terezií znala. Samotný původ sošky klade legenda na jih Španělska k řece Quadalquivir, kde měla údajně vzniknout v jednom karmelitánském klášteře. Zdejší mnich se snažil vymodelovat podobu malého Ježíška který se mu ukázal, ale nedařilo se mu to. Nakonec se mu ukázal ještě jednou, a tak mohl jeho podobu dokončit. Mnich potom hned umírá. Modeloval sošku Ježíška nejen vlastníma rukama, ale také v sobě, a když se mu to podařilo, mohl odejít do věčného světla.

Jezulátko bývá po většinu roku v zeleném, což je barva života, při slavnostech si obléká sváteční šat, většinou bílý, ale někdy je i ve svém hermelínovém královském pláštíku.

Malá Strana, skrytá jakoby v bezpečí pod Pražským hradem, měla vždy nepřeberné množství kostelů a chrámů, ale v kostele Panny Marie Vítězné je obzvlášť krásně, zvláště o Vánocích. Vstup do kostela tu v tuto dobu již po několik let zdobí malované figury pastýřů a králů. Návštěvníky však přitahuje především tvář drobné voskové sošky Pražského jezulátka….

Je mu připisována řada zázračných uzdravení, a to i z nedávné doby. Ve zdejším kostele je uloženo speciální zařízení, ve kterém musela chodit dvouletá Tamara z Brazílie. Kvůli vykloubeným kyčlím udělala stěží dva krůčky. Rodiče se modlili k Jezulátku, a ona šestý den strojek sundala. Celá rodina přijela v roce 1995 poděkovat Jezulátku. Podobný je i příběh indiánské ženy, která v mládí ochrnula. I ona se uzdravila a přibližně roku 1994 přijela do Prahy jako sedmdesátiletá babička s manželem a vnukem. Celý život šetřila peníze na tuto děkovnou pouť k Pražskému Jezulátku. Je mu připisována i záchrana Prahy při obležení Švédy.
Nemělo to ale vždy lehké…v roce 1637, po svém návratu do Prahy, nalezl pohozenou sošku otec Cyril od Matky Boží, původem Lucemburčan. S bolestí zjistil, že má Ježíšek ulomené obě ruce. Zdálo se mu že mu Ježíšek říká:

Smilujte se nade mnou a já se smiluji nad vámi,

dejte mi moje ruce a já vám dám svůj pokoj,

jak mne budete ctít, tak já vám budu žehnat!

Otec Cyril nakonec dosáhl toho, že Jezulátku byly vyrobeny nové ručičky. Vynaložený zlaťák se bohatě vrátil, když začal malý Ježíšek žehnat klášteru, místním lidem i celé Praze.
Jezulátko z Prahy však uctívají věřící nejen v Evropě, ale také v Indii, na Filipínách, v Austrálii a zejména v zemích Latinské Ameriky - pravicí jim Ježíšek žehná, zatímco levicí drží zemský globus s křížem - celý náš svět spočívá v jeho ruce. Královské insignie vyjadřují víru společnou všem křesťanům - víru v Ježíšovo božství. V něm se sám všemohoucí a vševládnoucí Bůh stal člověkem.

Pokud se tedy budete toulat Prahou, nejen v tomto požehnaném vánočním čase, zkuste se na malou chvilku zastavit a s modlitbou obrátit na Pražské Jezulátko.

„Pro mne je modlitba vzlet srdce, je to prostý pohled k nebi, je to zvolání vděčnosti a lásky ve zkoušce i v radosti. Zkrátka, je to něco velikého, nadpřirozeného, co mi rozšiřuje duši a spojuje mě s Ježíšem.“

Sv. Terezie od Dítěte Ježíše, Autobiografické spisy

(S použitím materiálů českého rozhlasu a materiálů svých připravila Rohini)

Jste děti Boží

Nazývám vás Božími dětmi, protože tohle je vaše pravá identita, to, kdo skutečně jste. Za hranicemi všech náboženství, všech kast, všech barev, jste děti Boha a jste si rovni. Bůh miluje každého z vás stejně. Nemiluje mne více, protože jsem Svámí, a vás nemiluje méně. Vtip je v tom, že já jsem Jeho Božství v sobě realizoval, a zatím ne všichni z vás se dostali do bodu, kdy si to uvědomujete. Tato vědomost leží uvnitř vás, protože jste se s ní narodili. A jste vzýváni se rozpomenout.

Jedna cesta vede skrz náboženství. Tato cesta je disciplinovaná a postupuje z vnějšku dovnitř, kde však nekončí. Velmi často lidé začínají modlitbami, brzy se však zaseknou. Zaseknou se na formě, ke které se modlí. A pak už dál nepokračují, protože doopravdy nechtějí zjistit, kým skutečně jsou – v pravé skutečnosti. Což je obtížné, pokud vás nevede tato touha. Musíte Ho chtít. Opravdu Ho musíte chtít, chtít Boha. Pak teprve se On může se ctí dát vám.

(Tento úryvek z promluvy Swamiho Vishwanandy před darshanem v Bombay, 10. února 2006 je součástí textu připravované knihy Just Love.)
Překlad:Kateřina P./Č.R.

Sri Swami Vishwananda : Promluva po Shivaratri

Steffenshof, 19. března 2005

"Jai Gurudev !

Vítám vás v novém centru. Toto je první darshan po Shivaratri.

Vidíte před sebou sochy Narayany a Mahalakshmí a take shivalingam. Ten je požehnán Mahavatárem Babajím. Tento shivalingam je vyjímečný, protože jej Babají žehnal stejnou energií jako jyotirlingamy v Indii. Jyotirlingamy jsou lingamy, které byly stvořeny, kdykoliv se Shiva zjevil a manifestoval shivalingam, aby to místo zanechal posvěcené.

V Indii je pouze jedenáct jyotirlingamů a Mahavatar Babají požehnal tomuto stejnou energií.
Nazval jej Mrityumbakeshwar, „ten, který umožní lidem realizovat Božství“. Babají jej požehnal mnohými léčivými vlastnostmi. Když někdo recituje jedenáctkrát mrityumjaya mantru

om tryambakam yajamahe
sugandim pushtivardanam
urva rukamiva bhandanam
mrityor mukshiya mamritat

a polévá lingam vodou, tak se voda nabíjí léčivou energií. Potom by měl tu vodu pít.
Totéž platí o malých lingamech. Kdo má lingam, ať jej prosím položí do vody a tuto vodu pije. Mrityumjaya mantra ma stejnou léčivou energii. Babají také řekl, že má dokonce sílu probouzet mrtvé k životu. Kolik lidí má strach ze smrti ?

V noci při Shivaratri, jsem vysvětlil, že jsme tu, abychom překonali smrt a stali se Světlem. To je to, což skutečně jsme. Ale kdo by skutečně chtěl být tímto světlem? Mnoho lidí se o to pokouší, ale potom řeknou: „trvá to příliž dlouho“. Chybí jim trpělivost, třebaže je to jejich bytostní cíl.
Je správné, že bychom se neměli poutat na tělo; i když je tělo božské, stejně jako i mysl a duše jsou božské. Vše je Jedno. Není tu rozdílu. Proměňme tedy tělo ve Světlo.

Předtím je přirozeně nutné se hodně čistit. Za prvé musíme být k tomu skutečně připraveni. Na začátku říkáme: „Ano - Bůh existuje. Věříme v Něj. Ale kde je?“. Pokoušíme se najít Božství vně a přitom z Něj děláme něco od nás odděleného. Ale Bůh může být uskutečněn pouze v nás. Když mluvíme o Bohu, říkáme velmi často: „Bůh? Kde – mimo nás – je tato osoba ?“
Myslíme: On je tam, my jsme tady, jsme rozdílní. Kdykoliv mluvíme o Bohu, musíme vědět, že mluvíme o našem Já, o každé jednotlivé osobě, neboť my jsme Jeho částí. I když všichni různě vypadáme, když odstraníme závoj iluze, jsme ve Světle.

Stejně jako se tento překrásný lustr se všemi jeho různými žárovkami rozsvítí jedním proudem.
Když člověk našroubuje malou žárovku, získá tím přirozeně malé světlo, ale elektřina zůstává vždycky tatáž. S vámi je to stejné. Každý z vás může vyzařovat totéž světlo, toto božské Světlo. Musíte se jen odpoutat. Abyste mohli skutečně zářit, musíte se očistit ze vší negativity.

V minulém týdnu se mě někdo zeptal: „Mluvím pořád s Bohem. Ale proč nemohu Boha vidět ?“
Mnozí z vás mají tuto otázku. Usedáme k meditaci a k modlitbě, ale ještě pořád jej nemůžeme vidět.

Neočekávejte nic, když usedáte k meditaci nebo k modlitbě. Dokud něco očekáváte, omezujete všechno, co se se může stát. Neboť vaše mysl není opravdu nasměrována k Bohu.
Není skutečně soustředěná na Boha. Soustředí se na to přání. Musíte se tedy od tohoto přání poznat Boha odpoutat. To je těžké, není-liž pravda ?

Toto je největší přání člověka: chtít Boha! Ale musíte se zbavit tohoto chtění. V tom okamžiku, kdy od tohoto přání upustíte, spatříte Světlo! A to je to, co nazývame antahkarana, „vnitřní světlo“. Každý by chtěl toto světlo uvidět. Abyste toto světlo mohli vidět, musíte přestat hledat venku. Kdykoliv se v tichu posadíte, obraťte se do nitra, jděte hlouběji a hlouběji až se budete nacházet v naprostém tichu. V tomto tichu můžete slyšet Boží hlas ve vás, potom můžete slyšet váš vlastní vnitřní hlas: A to je hlas Boží. A když jej uslyšíte, nepochybujte o tom. Neříkejte, že je to váš výmysl. Je to opravdu tak.

Máte také mysl. Mysl je Maya; mysl je iluze. Ale tato iluze je stejně tak částí Boha. Bůh stvořil Mayu, a položil ji jako závoj na oči člověka, aby usiloval o osvícení. Bůh sám to dělá. Je to Jeho hra. Musíte být jen pozorovatelem. V tom okamžiku, kdy jste se naučili být pozorovatelem a Stvoření před sebou poznáte, budete vidět stejně tak, jak vás vidí Bůh a vědět to, co si o nás myslí.

Naše mysl je jako zrcadlo. I naše srdce je jako zrcadlo, zrcadlo, které je pokryté špínou. Veříte tomu, ze jasně uvidíte, když na něm tato špína leží? Pochopíte, že je tu zrcadlový obraz, ale bude velmi mlhavý. Dokud toto zrcadlo nevyčistíte, bude těžké uvidět světlo, rozumíte? Protože nám je tělo nejblíže, musí být nejdříve tělo čisté. Když je vaše tělo čisté, bude čistá mysl. Když je čistá mysl, bude čisté srdce. A když je čisté srdce, bude Boží Světlo skrze vás zářit a každý to bude zcela jasně vidět.

Začínejte tedy každý den tím, že řeknete :“ Jsem dítě Boží a musím být jako dítě Boží!“.
Dělejte to pro sebe, pro váš vlastní růst. Hluboko uvnitř víte, co je pro vás dobré. Pokoušejte se tedy o to nejlepší, abyste se změnili. Uložte si to do hloubi vašeho nitra; manifestujte to ve vaší mysli. A během dne si znovu a znovu vzpomeňte na to, že jste Láska. Jste Důvěra, jste Mír, jste Radost! Nepotřebujete žádné velké mantra. Zpívejte jednoduše: “Jsem Láska!“ Tím, že zpíváte “jsem Láska!“, si vzpomenete vždy na to, že jste Božští.

Neexistuje žádná velká, velká mantra, kterou musíte tisíckrát opakovat, abyste dosáhli uskutečnění. Jenom jednoduchá mantra, která vychází ze srdce, to stačí. Jak jsem řekl při Shivaratri: U modlení nejde o kvantitu, nýbrž o kvalitu. Kvalita, která vychází ze srdce, je ta nejvyšší. A to je to, co všichni Mistři, všechny Boží aspekty od nás lidí chtějí. Abychom se mohli s touto kvalitou srdce modlit, musíme projít stadiem „Božího Dítěte.“

Ježíš řekl: „není jiné cesty, nežli skrze Mne. Já jsem Pravda a Světlo, Já jsem cesta“.
Věříte, že myslel sebe jako tělo? Ne, nemyslel sebe jako tělo, nýbrž jako Kristus, který žije v každém z vás. Tento Kristus musí ožít, tím, že to, co Ježíš lidstvu dal, bude uvedeno v praxi. Potom porozumíme: „Šťastni ti, kteří jsou čistého srdce, neboť oni spatří Boha!“

Je to tak krásné, když je naše srdce čisté. Když naše srdce bude očištěno od veškeré negativity, kterou jsme sami vytvořili, budeme vyzařovat Boží Světlo!

Meditujte a zpívejte Boží Jména. Zpívejte: “Jsem Láska“. Pořád! Když je vaše mysl a vaše srdce ustarané, zpívejte to nahlas. To uklidní vaši mysl. Recitujte nejdříve ústy, potom myslí až to dosáhne srdce a bude nepřetržitě samo od sebe recitováno. Jai Gurudev !"