Soest, Holandsko, 18. prosince 2004
„Jai Gurudev !
Skutečný význam Vánoc je ten, že se obracíme do nitra, k našemu Já. Kristus se narodil, aby nám ukázal cestu, na které se můžeme stát Božími dětmi. Chce, abychom tuto jednotu s Bohem uskutečnili. Ne proto, abychom získali moc, nýbrž vnitřní sílu. Což znamená lásku. Jediné, čemuž nas Bůh učí, je láska. My jsme to jen zapomněli. Proto se Vánoce staly tak obchodnímy a tak hmotnými.
To nejdůležitější na Vánocích je odpouštění. Odpouštění probíhá ve čtyřech stadiích. Jako první je tu bolest, kterou cítíme, když nás někdo zraní. V tom okamžení se nacházíme v jakési hluboké depresi a nemůžeme Boha poznat. V takové době pro nás Vánoce nemají význam - nacházíme se zcela v naší představě – maya. Vlastně bychom se měli této představy, že jsme byli zraněni, zbavit. Ale nedokážeme ještě odpustit. Druhé stadium je pocit viny. Zranění a vina jsou těsně vedle sebe, vzniká z nich nenávist. Člověk začne osobu, která jej zranila, nenávidět. Velcí indičtí a také západní mistři nás učí, že se musíme přes zranění přenášet. Nikdy bychom se neměli nechat ovládnout nenávistí. Vždy, když na nás přijde nenávist, rozvíjí se v nás egoismus. Žárlivost a závist se začnou rozrůstat. Lidé setrvávají v tomto druhém stadiu, právě proto, že pořád přemýšlejí o tom, co jim kdo udělal. Nechtějí od těchto myšlenek upustit a místo toho jim dávají víc a více prostoru.
Nyní k tomu přistoupí třetí aspekt, člověk začne přemýšlet, že musí něco udělat, aby se těchto pocitů zranění a nenávisti zbavil. „Měl bych této osobě, která mě zranila, možná odpustit,“ uvažujeme. To je třetí stadium, ve kterém vlastně obdržíme milost Boží a mohli bychom této osobě jednoduše odpustit, zapomenout na to, co se stalo. Říkám úmyslně odpustit a zapomenout, neboť lidé často odpouští, ale v duchu se nadále tou věcí zabývají. Kdykoliv se tedy v tomto stadiu nacházíte, sedněte si někam v naprostém tichu a zpytujte se, až zjistíte, jestli cítíte to dobro dokonalého odpuštění, anebo jestli jste té osobě ještě správně neodpustili. Konečně přichází čtvrté stadium – stadium dokonalého štěstí. Zatímco ještě pracujete na třetím stadiu, můžete už pociťovat radost a štěstí při pomyšlení být s tou osobou – osobou, která není přítelem ani nepřítelem. Byli by jste té osobě jednoduše rádi nablízku. Potom můžete s tou osobou návazat opravdu nový vztah – vztah plný lásky a radosti. Tohoto čtvrtého stadia by chtělo sice mnoho lidí dosáhnout, přesto však setrvávají v druhém stádiu a vysvětlují: “Ne, tato osoba je mým nepřítelem, nebudu s ní mluvit, skončil jsem s ní.“
Ale myslete na to, že Kristus ani všichni ostatní mistři nepřišli proto, aby nás učili nenávisti.
A myslete na to, že každá z vašich inkarnací slouží tomu, aby jste se přibližovali k božství. S tímto božstvím se můžete setkat jenom s čistým srdcem, které je plné lásky. Potom ucítíte také pravou lásku, protože ji teď dokážete vnímat.
Je mnoho způsobů, jak můžete tohoto stadia dosáhnout: meditace, joga, nezištná služba druhým. V době Vánoc bychom si měli udělat čas na to, abychom mysleli na jiné lidi, lidi, kteří skutečně potřebují pomoc. Modlete se za ně, aby i oni mohli ucítit a vnímat radost Boží. Každý může v soběBoží lásku uskutečnit, neboť jsme všichni Jedno. Nejsme od sebe odděleni. V sanskrtu to nazýváme Vedanta: Být jedno se vším. To znamená, že i když máme každý jiné tělo, jsme přesto uvnitř všichni jedno. A to je ta pravá skutečnost vašeho bytí. Když se tedy v duchu posunete mimo tělesno, zjistíte, že za ním je vaše Já, které je stejné s ostatními.
„Druhé“,“druzí“ je pouze iluze. Přesto považujete tuto iluzi znovu a znovu za skutečnost a zaplétáte se do ní. Vystupte tedy z této iluze.
Buďte plní lásky – brzy je tu nový rok, Vánoce se blíží – buďte jako Kristus, buďte jako všichni mistři! Jestliže znáte někoho, koho nemilujete, začněte tuto osobu milovat. Potom můžete opravdu říci, že milujete. Někdy najdete někoho, o kom říkáte : “Tohoto člověka tolik miluji“. Cítíte hlubokou lásku, ale není stálá. Když se očekávání, která do toho člověka vkládáte, nenaplní, vytratí váš pocit lásky. Dva lidé se mohou tak rychle do sebe zamilovat. Když člověk potká jednoho z těchto dvou lidí o rok později a táže se na jeho partnera, ptá se tato osoba: „Jaký partner ?“ Partner, kterého tolik milovala, je už zase pryč a je po lásce.
To se děje v životě tak mnoha lidí. Neříkám, že to je nesprávné – je tolik cest hledání.
Pravou lásku lze najít pouze v Bohu. Nikde jinde. Jen, když v sobě uskutečníte Boží Lásku, můžete opravdově milovat.
Proto meditujte, opakujte jména Boží ve všech Jeho podobách, nebo jména mistrů – každé svaté jméno vás přivede na stejné místo. Ale recitujte to jméno s láskou. Když nepocítíte božskou lásku hned, nevzdávejte to! Ona je tu – musíte se snažit, nespadne vám jednoduše do klína.
Jai Gurudev !“
