Velice často vidíme mistry na výši a lidé o nich říkávají: „Oh, jsou velice vysoko“. Jsme zde, abychom sloužili. Nejste to vy, kdo slouží Mistrovi, ale je to Mistr, kdo slouží vám, po celou dobu. Ať už to víte, nebo nevíte, je to Mistr, kdo slouží vám. Mistři sem nepřišli sami pro sebe. Oni přišli, aby vás všechny pozvedli. Tím, že si bereme příklad ze života světců, tím, že si bereme příklad ze života těch velkých, tím se hodně naučíme, naučíme se jak vyvinout nesobeckou lásku, bezpodmínečnou lásku a pokoru.
Lidé budou říkat „Swamiji, mluvíš o pokoře, ale jak ji rozvineme?“
Je to tak jednoduché, to vám říkám, skutečně. Je to ta nejjednodušší věc, kterou můžete udělat.
Láska je tam, v srdci, ale pokora je v mysli. Jak učiníme tuto mysl, která je tak nelítostná – tuto velkou šelmu – jak jí učiníme pokornou?
Vždycky si říkáme, že to je ta naše mysl, ale neříkáme si, že my jsme tou myslí, nebo ano? Nebo snad říkáme, že jsme myslí? Ne! Pravda je taková, že mysl je něčím mimo člověka. Člověk je pánem mysli. Člověk je pánem všech těch negativních kvalit, které z mysli vyvstanou, ale iluze je tak velká, že se zdá, že ony jsou těmi pány.
Abychom si vybudovali pokoru, musíme mysli neustále připomínat, kdo je pánem. Není to tak, že bych vám tu říkal, abyste mrskali sebe pokaždé, když budete mít nějakou myšlenku, ne, avšak zmrskejte mysl Božskými jmény.
Vždy si připomínejte, že je to Bůh, kdo vše činí. On je příčinou všeho. Každá myšlenka je Jím. Připomínejte to mysli nepřetržitě. Kdykoliv se mysl stane negativní, říkejte si: „Mysli, nejsi to ty, je to jen Pán sám“. Je to pouze Bůh.
Pokud by vám Bůh nedovolil přemýšlet, kde byste k myšlení vzali sílu?
V Gítě Krišna říká: „Pokud by Pán nepovolil lístečku se pohnout, lísteček by se nepohnul“. I kdyby dul velký vichr, lísteček by se ani nehnul. Taková je to síla.
A tak pokud On, který vládne všemu, je uvnitř každého z vás, je rovným dílem usazen v srdci každého. Tak jak pak na Něj můžeme zapomenout?
Takže trénujte mysl, aby si zapamatovala, že to není pýcha, že není to velké Já-což je ego-to “moje“, „já sám“, víte. Překročte tuto pýchu a řekněte „Bože, jsi to Ty!“ a neustále k Němu promlouvejte. Jestli znáte odpověď a jestli Ho slyšíte nebo ne, na tom nezáleží. Hluboko uvnitř vězte, že On naslouchá. Čas od času vám dá nápovědu.
Čas od času vám dá znamení zvenčí, že naslouchá. Radujte se z takového znamení, podívejte se na takové znamení a řekněte si „Ano, On je se mnou“. Ale nedovolte, aby ve vás narostla pýcha. Pokud jste duchovní, na duchovní cestě, a pokud chcete realizovat Boha, nechte pýchu jít. Pýcha bude útočit na každého: ať už jste světec nebo ne. Pýcha zde bude, ale světec ví, jak ji mít pod kontrolou, víte? A je tak ohromná, tato pýcha, že když ji necháme, aby nás kontrolovala, bude nás vláčet zleva doprava, zprava doleva. Pak tam nebude žádná kontrola.
Takže, když nad ní budete mít kontrolu a řeknete si: „Bůh je Pán“, vznikne láska. Láska poroste. A vy uvidíte, že je zde láska, o které vždy mluvíte s pýchou, a pak i Láska, která bude jiným druhem lásky jakou zažijete: Bezpodmínečná Láska. Toto je ten samý způsob, kterým miluje Božství, víte? Tuto lásku zažijete, protože jste součástí Božství. Božství sídlí v každém z vás.
A tak, pokud On může takto milovat, právě tak můžete milovat i vy. Jestliže On může žít v pokoře: dokonce i Kristus, víte, On byl tak pokorný, že přijal kříž. Krišna byl tak pokorný jako Arjunův vozataj. Pokud jsou oni takto pokorní, tyto Božské inkarnace, tito Avataři, velcí Maha Avataři, kdo jsme pak my, že nejsme pokornými? Musíme být pokornější než oni. Je pravda, že oni mají vše, a i přesto jsou pokorní!
překlad: Bhawani, Č.R.
