„Jako oddaný, který se odevzdal Bohu, odevzdal se lásce, u člověka by to mělo být podobné. Člověk by měl být uvnitř prázdný a nechat lásku Boha převzít nad vámi plnou kontrolu. Nechte Pána vést vás a skrze vás konat. Nechte Pána odrážet skrze vás světlo. Mějte vždy na paměti Jeho slávu. Mějte vždy v očích Jeho vidění. Nechte své ruce vždy sloužit Jemu. Tím budete stále vedle Něj, dnem i nocí. Budete spát blízko Něj. Budete věčně spočívat, jako flétna, s Ním."
-
Paramahamsa Vishwananda, 23. srpna 2016
Poslední den kurzu Bhagavadgíty s Paramahamsou Šrí Svámím Vishwanandou byl mimořádným dnem, jenž uzavřel kurz s inspirací a vděčností. Osmý den Svámídží poskytl komentář pouze ke kapitole 18, poslední kapitole Gíty. Tím, že zbývala puze jedna kapitola, Svamídží strávil celý den vysvětlováním zakončení slavného rozhovoru mezi Pánem Krišnou a Ardžunou.
„Být bez jakéhokoliv připoutání, buď k činům nebo k ovoci činů, to je považováno za sattvické. Pokud vaše srdce není připoutáno k odměně, k čemukoli co z toho získáváte, jak lidé nahlížejí, na co nahlížejí, to je skutečné zřeknutí se. Neočekáváte žádné uznání. Děláte to v tichosti. Tak, to je to, co řekl Ježíš také v Bibli, ne? Řekl, pokud se chcete modlit, nedělejte z toho podívanou. Jděte do nejhlubšího kouta, tichého a opuštěného rohu, a modlete se ke svému Otci. Vězte, že se na vás dívá.
Takže, takové činy, které jsou prováděny, aniž by si toho kdokoli všiml, dokonce i bez této hry ve vaší mysli: „Já jsem to udělal, já jsem daroval tohle nebo já jsem daroval tamto." Takový čin, říká Bhagaván, že to je skutečné zřeknutí se. „Nezříkám se, tak si mne každý může zapamatovat, že jsem se zčistajasna zřekl milionu." "
-
Paramahamsa Vishwananda, 23. srpna 2016
V kapitole osmnácté, Mókša Sanjasa jóga (cesta osvobození skrze zříkání se), Ardžuna chystá Krišnovi své závěrečné otázky. Všechny poukazují na jeden směr - objasnění cesty k Mókša/osvobození/, úplné realizaci. Po projednání mnoha témat, klade Krišna zvláštní důraz na tři cesty vedoucí k Mókša. Karma jógu, Džjána jógu, a nejdůležitější a nejvíce Bhagavánem zdůrazňovanou Bhakti jógu.
Krišna pak uzavírá Své vlastní učení a shrnuje je pro Ardžunu, dávajíc konkrétní pokyny, ve vztahu k tomu, co chce, aby jeho žák s tímto učením, které obdržel, udělal. Na konci této kapitoly je Ardžuna zcela transformován a jeho neznalost a deziluze je rozptýlena, Ardžuna je nyní připraven k boji ve válce Mahábharat.
„Když se tato blaženost sama probudí, vše je transformováno a vše očištěno. Tato blaženost se stává věčnou. Bhagaván hovoří o samotné Nejvyšší blaženosti, Satčitánanda. Tato věčná radost, to není radost, která dnes přichází a zítra tu není. Na nikom nezávisí. Ti, kteří spočívají v tomto sattvickém stavu, jsou stále pohlceni ve stavu blaženosti. Je to jako když kráčíte směrem k realizaci, když děláte svoji sádhanu, musíte mít tuto radost sádhanu dělat.
Tyto realizované duše, tito oddaní, kteří touží po lásce Boha, by se měli na tuto lásku neustále soustředit. Čím více se na tuto lásku soustředí, budou procházet devíti kroky oddanosti, kde se probudí všech pět druhů bhávu. Vlastnosti, štěstí, to vše se samo probudí. Když člověk dosáhne tohoto opravdového štěstí, toto štěstí je také promítáno do všech směrů. Toto štěstí vše čistí. Toto štěstí vše osvěcuje. Oni sami se stanou příkladem Božské lásky. Stanou se sebou, bez jakýchkoliv obav, bez jakéhokoliv úsilí. Věci se skrze ně automaticky dějí.
Vidíte, často lidé, na které narazíte, protože jste soustředěni na tyto Božské vlastnosti, víte, protože zpíváte jméno Boha, někdy budou lidé s vámi rádi. To neznamená, že něco od vás chtějí, ale jen tím, že jsou ve vaší přítomnosti, se cítí šťastni. Jen tím, že jsou blízko u vás, vnímají pocit klidu.
Takže tohle je odrazem skutečného štěstí v oddaných. Oni vyzařují tuto hlubokou touhu, toužení, kolem sebe a lidé nacházejí velkou radost a mír být mezi vámi. Nechtějí od vás nic, ale vy jste ve stavu neustálého dávání. Cokoli dáváte není skrze materiálno, není skrze věci, ale je to skrze vaše vibrace, prostřednictvím vašeho Božského propojení s Bohem. Díky tomu, že jste pohlceni touto láskou k Bohu, stanete se zdrojem, který nepřetržitě svítí a dává. To je sattvické štěstí uvnitř vás. A zda Bhagaván Krišna řekl: „Můj oddaný má toto štěstí.""
-
Paramahamsa Vishwananda, 23. srpna 2016
Ke konci komentáře vysvětlil Paramahamsa Vishwananda, že verš 66 (z kapitoly 18) je nejdůležitějším veršem v celé Šhrímad Bhagavadgítě („Zanech veškeré dharmy a najdi útočiště ve Mně samotném. Já tě osvobodím ze všeho hříchu a zla, netruchli." - Pán Krišna):
„Toto je nejdůležitější verš v celé Gítě. To je nejdůležitější věta, která je naší Sampradáji /linii/ drahá. Toto je hlavní učení Šrí Sampradáji. „Zanech veškeré dharmy a najdi útočiště ve Mně samotném." Existuje pouze jedna dharma a tato dharma je odevzdat se k nohám Pána.
Zde sám Bhagaván Krišna Ardžunovi připomíná: „Nemusíš se soustředit na jakákoli pravidla. Jakmile jsi se odevzdal, ti, kteří jsou zcela odevzdáni, mysli těch, kteří jsou zcela pohlceni v odevzdání se k nohám Mistra, pro ně všechna pravidla ustupují. Všechna pravidla ustupují pryč, protože toto opuštění samo o sobě, opuštění všech představ a získání útočiště u nohou Pána probudí Nejvyšší realizaci.
A Bhagaván Krišna sám řekl: „Já jsem Nejvyšší Pán. Jsem to Já osobně, kdo se inkarnoval ve všech podobách. Já jsem tato Nejvyšší Osobnost. Já jsem ten, který je za vším. Neexistuje nikdo jiný než Já a pokud se Mi odevzdáš, nebudeš k ničemu připoután."
To je dharma. To je nejvyšší dharma všeho stvoření sama o sobě. Každá živá bytost v celém tomto vesmíru má pouze jediný cíl: dosáhnout Pána, věčně přebývat s Ním, dosáhnout tohoto vědomí, probudit toto poznání, že Pán Krišna je největší příznivec, strážce a podpora všech.
Člověk by se neměl bát, neměl by se rmoutit, měl by mít uvnitř sebe pouze čistou lásku. Měl by budovat tento vztah k Pánu, dosáhnou Ho s hlubokou úctou. Cokoli děláte, vaše mysl by měly být vždy pohlcena v Božské podobě. Cokoli děláte, vězte, že On je nejbližší ze všech, a cokoli v životě děláte, máte jen toto jako dharmu: odevzdat se s láskou Jemu."
-
Paramahamsa Vishwananda, 23. srpna 2016
Kurz byl ukončen ve večerních hodinách a poté byl extrémně rockový kírtan. Odpředu až dozadu stanu všichni tančili a zpívali Božská jména. Kurz byl jistě velmi úspěšný. V průběhu celého kurzu učinil Paramahamsa Vishwananda učení jednoduchým pro pochopení, což ukazuje, že duchovní cesta není tak složitá, jak by si člověk mohl myslet že je. Svámídží ukončil komentář těmito závěrečnými slovy:
„Modleme se, aby Pán Krišna probudil tuto lásku uvnitř vás, abyste ve své oddanosti a lásce k Němu rostli. To je jediná věc, kterou žádá: lásku a oddanost. Jak to udělal? Odevzdáním mysli, zpíváním jména s oddaností a milováním Ho. Džai Gurudév!"
-
Paramahamsa Vishwananda, 23. srpna 2016
Děkujeme vám za sledování blogu po těchto uplynulých osm dnů, kdy jsme podávali zprávy z kurz Bhagavadgíty s Paramahamsou Šrí Svámím Vishwanandou.
Džai Gurudév!
---
V průběhu kurzu Gity byla skvělým zdrojem pro mnoho účastníků nová Šrímad Bhagavadgíta: Kniha veršů a překladů. Tato kniha obsahuje sanskrtské verše Bhagavadgíty s jejich anglickými překlady. Zahrnuty jsou také krátké výňatky slov Paramahamsy Vishwanandy k některým částem, rodokmen Mahabharáty a návod k výslovnosti sánskrtu.Více se o této knize můžete dozvědět, když navštívíte:
