Swámí Vishwananda pokračuje ve své promluvě před darshanem, dne 26.12. 2009:
„Pohlédni tomu, co tě omezuje, hluboko do očí a potom se to propusť. Dokud se tomu nepodíváš hluboko do očí a konfrontuješ to, do té doby zůstaneš vězet v této hře. Pokud to samozřejmě nemáš takto rád. Já nevím, ale máš tu možnost svobodné volby. Jak jednou řekl jeden významný Sufí: „Je to tvé životní rozhodnutí, jestli se vydáš se touto anebo jinou cestou. Je to tvoje volba a ty jsi v ní svobodný. Dojdeš však na místo, kde jogín v tobě, to velkolepé v tobě bude také muset volit. Tvoje opravdové Já bude muset zvolit. A tato opravdová volba, toho co máš v sobě, přemůže toto omezení, o kterém si myslíš, že je. Překonej tedy toto omezení, dívej se mu do tváře, neměj strach. Můžeš začít s malými věcmi. Znáš sebe sama. Víš, že Bůh se o tebe vždy stará. Když to ví dokonce i zvíře - my jsme byli obdarováni více vlastnostmi, nežli zvíře. Proto můžeme realizovat, kdo jsme. Jsme všichni jedna rodina, kterou nazýváme lidstvo. Každý mluví o lidstvu, ale jen málo z nás se opravdu lidsky chová. Takže když sami o sobě říkáme, že jsme částí této společnosti, pak bychom se neměli chovat jako zvěř. Dokonce zvířata se chovají lépe ve své společnosti. Protože ví, kdo jsou a kam jdou. Důvěřují vyššímu vědomí, že se Bůh vždy o ně postará. Ale my, ubohé lidské bytosti, my, kteří máme dokonce víc, než zvíře, se rádi ponižujeme. Máme potěšení v tom dělat ze sebe horší. Je na čase, abychom zvítězili nad tímto omezením. Je na čase, abys v sobě probudil to, co skutečně jsi.“
