Mnoho lidí si bere Gandhího jako příklad; mnoho velkých lidí si ho bere za příklad pro to všechno, co udělal pro tento svět. Ale především, když půjdete hlouběji do jeho života, uvidíte, že on byl samotným modelem bhakti. On byl modelem oddanosti. Bez ohledu na to, co dělal, tak nejprve zapomněl sám na sebe. Bylo to o oddanosti k lidem, k jeho zemi. Nebylo to jen o tom, že chtěl učinit svoji zemi svobodnou, ale on ukázal cestu k osvobození země prostřednictvím nenásilí.
Základem nenásilí je Láska. To je ta největší věc. Bez Lásky není žádné nenásilí, není žádný mír.
Ovšem, jeho život nebyl pouze radostný. On měl spoustu trápení; na cestě, kterou musel projít, bylo mnoho zkoušek. My vidíme, jaký byl, jak zemřel. Přesto, dokonce v čase jeho smrti, on odpouštěl. Řekl „Osvoboďte ho. On to udělal z nevědomosti, osvoboďte ho“. My si musíme vzít takový život jako příklad, ale samozřejmě nemůžeme dělat to, co sem přišel dělat Gandhi! Ale každý se na tom na své vlastní cestě může podílet. Každý se může stát modelem oddanosti a míru. A proto musíme rozvíjet pokoru. On byl velice prostý. Samozřejmě měl slávu, jméno, všechno, takže se mohl postavit velmi vysoko, ale přesto se postavil nejníže ze všech. Takový je život Mistra.
Velice často vidíme Mistry vysoko a lidé říkají „Oh, oni jsou velmi vysoko“. My musíme sloužit. Nejste to vy, kdo slouží Mistrovi, ale je to Mistr, kdo slouží vám, po všechen čas. Ať už o tom víte, nebo nevíte, tak je to Mistr, kdo slouží vám. Mistři sem nepřicházejí sami pro sebe. Oni přišli, aby vás všechny pozvedli. Tak když si vezmeme příklad ze života světců, příklad ze života velikých osobností, velmi se učíme; učíme se rozvíjet nesobeckou Lásku, bezpodmínečnou Lásku a pokoru.
Lidé budou říkat „Swamiji, Ty mluvíš o pokoře, ale jak ji rozvíjet?“ Je to tak jednoduché, říkám vám, opravdu. Je to ta nejjednodušší věc, kterou můžete udělat. Láska je tam, v srdci, ale pokora je v mysli. Jak učiníme tuto mysl, která je tak divoká, ¨tohle velké zvíře¨, jak učiníme tuto mysl pokornou? Vždycky říkáme, že to je naše mysl, ale neříkáme, že my jsme ta mysl, že? Nebo říkáme, že jsme mysl? Ne! Pravda je, že mysl je něco odděleného od člověka. Člověk je mistrem mysli. Člověk je mistrem všech negativních kvalit, které se objevují v mysli, ale iluze je tak velká, že se zdá, že ony jsou tím mistrem. Potřebujeme naší mysli neustále připomínat, kdo je mistrem, abychom vybudovali pokoru. Není to tak, že vám říkám, abyste se bičovali pokaždé, když máte nějakou myšlenku, ne, ale bičujte mysl Božími Jmény. Vždy připomínejte mysli, že je to Bůh, kdo všechno dělá. On je příčinou všeho. Každá myšlenka je On. To stále připomínejte vaší mysli. Kdykoliv se mysl stane negativní, řekněte „Mysli, to nejsi Ty, to je pouze Pán samotný“. Je to pouze Bůh. Když vám Bůh nedovolí myslet, kde byste vzali sílu k myšlení?
V Gítě, Krišna řekl, „Když Pán nedovolí listům se pohnout, listy se ani nepohnou“. Dokonce i kdyby foukal velký vítr, listy se ani nepohnou. Taková je to síla. Tak když je Ten, kdo všechno řídí, uvnitř každého z vás, on je umístěn v srdci každého jednoho stejně! Tak jak na Něho můžeme zapomenout? Tak učte mysl, aby si pamatovala, že není touto pýchou; není tím velkým „Já“ - které je ego - tím „mnou“, „mnou samotným“. Překročte tuto pýchu a řekněte „Bože, to jsi Ty“ a stále k Němu mluvte.
Překlad: Alandini, Č.R.
_4580418.jpg)
