Sri Swami Vishwananda zde vyprávěl příběh...
„Kdysi žila v jedné malé chýši jedna prostá žena. Dva lidé pozorovali ji a její chudobu. Řekli jí: „Můžeme ti pomoci a zajistit tě.“ Ona se smála a odpověděla: „Kdo zajišťuje chudé i bohaté? Ten samý a já Ho znám velice dobře. On mi dává vše, co potřebuji.“
Oni jí odpověděli: „Ale vždyť ty nemáš ani kapičku oleje, abys ji dala do své lampy a posvítila si“. A ta paní se usmála, vztyčila prst a v jejím pokoji se rozsvítilo.
Všechno je to o tom, nakolik důvěřujeme Bohu, nakolik se odevzdáme – potom nám On zrcadlí podle naší upřímnosti. Božské jméno by mělo být na našich rtech neustále, potom Ho začneme odrážet. Láska Boha je jediná věc, která je skutečná. Je to jediná realita: Láska Boha. Vše je předem dáno. Pouze milovat Boha ne. To je svobodná vůle člověka.
Cíl spirituality je milovat, to je celé.
(překlad: Bhawani, Č.R.)
Žádné komentáře:
Okomentovat