
Samotná příprava na Velikonoce začíná dobou postní, prvním dnem tohoto období je Popeleční středa. Vzhledem k tomu, že Velikonoce se slaví první neděli po prvním jarním úplňku, má toto období značné časové rozpětí, takže i postní doba začíná různě - začátkem února nebo i v polovině března. Půstem vyjadřujeme svoji ochotu přiblížit se k Bohu v modlitbě, připravenost a ztišení. O Popeleční středě jsou lidé při bohoslužbě označeni znamením kříže na čele popelem - ten se získává z kočiček použitých o Květné neděli loňského roku. To je samotný popelec. Postní doba trvá 40 dní. V kostele se nekonají svatby, písně jsou ponuré a posmutnělé. Pokud je půst vnímám jako příležitost naslouchat Bohu a svému srdci, pak toto období může být ale i velmi plodné a radostné.
Postní doba vrcholí tzv. Svatým týdnem – ten začíná Květnou nedělí. Je to den kdy se v kostelech světí jarní ratolesti (nejčastěji kočičky), jako památka Ježíšova triumfálního vjezdu do Jeruzaléma. Tehdy jej celé město vítalo jako svého Krále – aby o pár dní později křičeli „Ukřižuj!“ Po celý týden se čtou pašije – to je část bible, v níž se popisuje Ježíšovo umučení. Ve čtvrtek před Velikonocemi začíná tzv. Velikonoční triduum (třídenní):
Zelený čtvrtek
Slaví se připomínka Poslední večeře Páně.
Ikona "Poslední večeře Páně"
Den umučení Krista. Pro křesťany den velmi silného postu a den smutku. Je to jediný den v roce, kdy se neslaví Mše svatá, pouze Velkopáteční obřady. Sestávají ze čtení pašijí, smutečních zpěvů, rozjímání před křížem a svatého přijímání. V některých kostelích je pak odkryta obdoba Božího hrobu.

Stále ještě postní den. Dopoledne mohou věřící přicházet k otevřenému Božímu hrobu, aby zde rozjímali a modlili se. Název „Bílá“ je odvozen ze starověku, kdy se ten den křtilo. Křtěnci se na znamení čistoty a nového života oblékali do bílého oděvu. Ve večerních hodinách se konají slavností bohoslužby – tzv. Velikonoční vigilie. Tato Mše svatá se vyznačuje mnoha specifiky – před jejím začátkem se venku světí oheň a paškál – velikonoční svíce, která bude v kostele sloužit po celý rok, zažíná se v době Velikonoční, při slavnostech, o nedělích. Snadno ji poznáte, je velmi dlouhá, vždy umístěna blízko oltáře, na sobě má symboly – kříž, písmena řecké abecedy Alfa a Omega (jako Ježíš, který říká že je „Alfou i Omegou stvoření“) a pěti trny – ranami Kristovými. Ty se do svíce vtlačují právě o Velikonoční vigilii.

Boží hod velikonoční
Velikonoční neděle. V kostelech se světí mazance a velikonoční pokrmy a celá církev se raduje ze vzkříšeného Krista – ten vstal z mrtvých právě o této noci, čímž podle slov velikonoční liturgie „zlomil pouta smrti a dal tvorstvu nový život“.
Tak jako postní období trvá 40 dní, stejnou dobu trvá i doba Velikonoční. Nejslavnějším obdobím je pak Velikonoční oktáv – to je týden od Božího hodu do další neděle, i ten se vyznačuje slavnostními bohoslužbami, čtením, zpěvy a především „chvalozpěvem Alejuja“. Velikonoční doba pak končí Slavností seslání Ducha Svatého – tzv. Letnicemi.
Nejen pro křesťany je ale doba Velikonoc velice významná…řečeno slovy jednoho kázání:
„Bůh dělá všechno co může, aby nám dal poznat Lásku. Na nás je, jestli ji přijmeme“.





























