Šrí Swámí Vishwananda upozornil v jedné ze svých promluv na to, že máme myslet celý den, během 24 hod na Boha, abychom obdrželi Jeho milost.
Následující otázka z jednoho satsangu se vztahuje k této výpovědi:
„Když pracuji a musím mít neustále denní povinnosti v hlavě, je velmi těžké myslet na Boha. Mohu přesto dosáhnout Jeho milosti, i když na Něj nemyslím celých 24 hodin?“
Šrí Swámí Vishwananda odpovídá:
„Ano, je pravda, že když někdo může skutečně myslet 24 hodin non – stop na Boha, dosáhne ho, ale není to možné, protože lidská mysl je vždycky zaměřená na něco jiného. Takže to znamená, že když někdo může myslet 24 hodiny denně na Boha, stimuluje to jeho mysl. Dokonce i když sedíš 24 hodiny denně v chrámu, bude Tvá mysl někde jinde. Když 3 hodiny medituješ, co se stane po třech hodinách? Budeš neklidný.
Vraťme se tedy zpět k té otázce: Je dobré, když myslíš tak často jak jen můžeš na Božství. Dokonce když pracuješ a tvá koncentrace je u tvých povinností,... samozřejmě, že to musíš dělat, jinak nedocílíš dobrých výsledků... ale kdykoliv máš alespoň chvilku volna, zavři jednoduše oči a buď s Božstvím v tvém nitru.
Takto dospěješ k Boží milosti, než budeš mít jednoho dne více času abys na Něj myslel. Protože si na to zvykneš, víš? Z tohoto důvodu je tu Japam. Proč lidé provádějí Japam? Když máš zkušenost v recitování, řekněme, že si vezmeš malu a recituješ, recituješ, recituješ, je to cvičení k zaostření mysli. Po dlouhém opakování to začne probíhat automaticky.
Existují dva druhy Japam: Jedním z nich je soustavné opakování božího jména. Recituješ, recituješ, recituješ, až je to 'Ajapam', což je samovolné opakování mantry. Ať děláš cokoliv, i když s vámi mluvím, pokračuje Japam nepřerušeně ve vašem srdci. Není to tedy závislé na vnějšku. Myslet na Boha nesouvisí ani s myslí, je to vědomí, že tady (v srdci) je pořád opěvováno Boží jméno. A když je zde pořád opěvováno boží jméno, bude samozřejmě i mysl naplněna božím jménem.
Proto vám praktikování Japam pomáhá připomínat si stále boží jméno.
Následující otázka z jednoho satsangu se vztahuje k této výpovědi:
„Když pracuji a musím mít neustále denní povinnosti v hlavě, je velmi těžké myslet na Boha. Mohu přesto dosáhnout Jeho milosti, i když na Něj nemyslím celých 24 hodin?“
Šrí Swámí Vishwananda odpovídá:
„Ano, je pravda, že když někdo může skutečně myslet 24 hodin non – stop na Boha, dosáhne ho, ale není to možné, protože lidská mysl je vždycky zaměřená na něco jiného. Takže to znamená, že když někdo může myslet 24 hodiny denně na Boha, stimuluje to jeho mysl. Dokonce i když sedíš 24 hodiny denně v chrámu, bude Tvá mysl někde jinde. Když 3 hodiny medituješ, co se stane po třech hodinách? Budeš neklidný.
Vraťme se tedy zpět k té otázce: Je dobré, když myslíš tak často jak jen můžeš na Božství. Dokonce když pracuješ a tvá koncentrace je u tvých povinností,... samozřejmě, že to musíš dělat, jinak nedocílíš dobrých výsledků... ale kdykoliv máš alespoň chvilku volna, zavři jednoduše oči a buď s Božstvím v tvém nitru.
Takto dospěješ k Boží milosti, než budeš mít jednoho dne více času abys na Něj myslel. Protože si na to zvykneš, víš? Z tohoto důvodu je tu Japam. Proč lidé provádějí Japam? Když máš zkušenost v recitování, řekněme, že si vezmeš malu a recituješ, recituješ, recituješ, je to cvičení k zaostření mysli. Po dlouhém opakování to začne probíhat automaticky.
Existují dva druhy Japam: Jedním z nich je soustavné opakování božího jména. Recituješ, recituješ, recituješ, až je to 'Ajapam', což je samovolné opakování mantry. Ať děláš cokoliv, i když s vámi mluvím, pokračuje Japam nepřerušeně ve vašem srdci. Není to tedy závislé na vnějšku. Myslet na Boha nesouvisí ani s myslí, je to vědomí, že tady (v srdci) je pořád opěvováno Boží jméno. A když je zde pořád opěvováno boží jméno, bude samozřejmě i mysl naplněna božím jménem.
Proto vám praktikování Japam pomáhá připomínat si stále boží jméno.
Žádné komentáře:
Okomentovat