Při satsangu 29. srpna 2009 odpovídá Swámí Vishwananda na otázky o životě a znovuzrození:
„Když mluvíme o umírání dostaneme se také k otázce znovuzrození. Co se však stane, když duše opustí tělo? Pak jsme v našem opravdovém stavu a jsme si toho vědomi. Jsme v Božím oceánu, ve stavu našeho pravého Já.
Ale duše se musí znovu manifestovat v těle. V tomto okamžiku se oddělí jeden malý Božský paprsek z Božího oceánu. Tento paprsek opustí Božství a tím je stvořeno naše ego. Další paprsek pak vytvoří ego naší duše, která se vtělí do lidského těla.
Když někdo umře, je duše svobodná a spojí se znovu s Božstvím a Božím oceánem, ale zůstává při vlastním vědomí.
Když se zase vtělíme, dostaneme s sebou Božský paprsek. Ten v nás probudí touhu po Božství po pravém Já, o které usilujeme.
Je těžké tomu porozumět, ale pokusil jsem se popsat to téma jednoduchými slovy.
Žádné komentáře:
Okomentovat