Štědré srdce je Královnou všech srdcí neboť ona sama naslouchá všem a věří v sílu vytoužené lásky, doufá, pracuje a vytváří své vlastní sny i dokonce od nejmenšího ze všech začátků.
~Sri Swami Vishwananda
Ráma, vtělení Boha Višnua, je nazýván Ráma, Rámačandra, Átma Ráma, Pán Ráma, je symbolem Dharmy a Pravdy. Je popisován jako krásný, Sundara Ráma, neboť Ráma je synonymem pro Átmá, božské v každém člověku. Jako princ a král se stal věhlasným svým ušlechtilým jednáním. Sesoupil na zem a žil skoro jako obyčejný člověk, ale přitom jednal jako dokonalý král, muž, bratr, otec a syn.
Jeho příběh, popsaný v eposu Rámájana, nás učí potřebě vidět Božské v každé bytosti a hodnotě odpoutanosti, které jsou klíčem k osvobození člověka.
Ve Shree Peetha Nilaya bude oslava narozenin Pána Rámy probíhat dne 1. dubna.
Podrobnosti o oslavách „Ram Navami“ naleznete v anglické verzi zde:
http://bhaktimarga.org/event/rama-navami-shree-peetha-nilaya-springen-germany-0
http://bhaktimarga.org/sites/default/files/attachment/Rama%20Navami%20Eng%202012.doc
„Ptáš se sám sebe: „Není moje pravá podstata sám Bůh?“ Máš pravdu. Tvoje pravá bytost je Bůh a přesto je tu rozdíl. Co nazýváme Bohem – nejvyšší vědomí – nemá ego, ale dosud jsme ke dvěma druhům ega připoutaní, k pravému egu a falešnému egu. Pravé ego je to ego, které nás vnímá jako opravdové Já, to znamená, že všechno, co vyslovíme a uděláme, všechny naše činnosti jsou vždy vykonávány ve správném postoji služby a k uskutečnění Boha, neboli k seberelizaci. A falešné ego je to ego, které chce vždycky něco pro sebe, jako: „chci auto, chci dům, chci to a ono“ chtění, které nikdy nekončí.
Jsou to tyto dva druhy ega, se kterými se ztotožňujeme, jednou s vnějším egem, které je falešné a jindy s vnitřním egem, které je to pravé. Obojí je v pořádku, než zjistíš, kde je tvůj cíl a co skutečně chceš. Když jsi zakotvený ve světě bude se přirozeně prosazovat falešné ego, ale když jsme zakotveni ve spiritualitě, tak se začneš pomalu posunovat od nesprávného ke správnému. To tě dovede k úplně jinému úhlu pohledu na věc. Tak jak říkáš: „Během tohoto půstu všechno pouštíme.“ Ale to hlavní, čeho se musíme zbavit je to velikášské já, které nám pořád namlouvá: „Já jsem to a já jsem ono.“
(Výňatek z promluvy 2.4.2009)
„Během postní doby se odehrává to, že se v naší hlavě něco mění. Zjistíš, že se lidé během půstu vnitřně zklidní. Není to ovocem, které jíme, tím co pijeme, je to naším stanoviskem. Je to tím, na co jsme se pevnou vůlí a silou, kterou si sami dodáváme naprogramovali. To je to, čím se všechno posiluje.
Během postní doby procházíš čištěním mysli. Přirozeně, když tělo dostává čisté věci, čistí se i myšlenky, neboť, jak se říká, rozum závisí na tom co jíš, co do sebe vpravuješ. Dáš něco, řekněme něco negativního do svého těla, a očekáváš, že tvůj rozum je potom pozitivní? To je dost těžké. A přesto očekáváš, že tvůj život je potom pozitivní. To se nestane. Proto ti pomáhá toto čištění v tom abys byl pozitivní. Ať děláš cokoliv, budeš více sám sebou když odhalíš, kdo ve skutečnosti jsi. Vidíš, z tohoto důvodu stojí v Písmu, že by se člověk měl alespoň jeden den v týdnu postit. Není to proto, aby ses zavděčil Bohu. Uděláš tak radost svému vlastnímu Já.“
Ve vztahu k Božství úplně zapomenete na sebe. Zapomenete na svou vlastní realizaci, zapomenete na to co vás činí šťastnými. Jak se říká v Bibli: Největší štěstí je když můžete dát svůj život svému příteli, ne?
Opravdový vztah je když člověk zcela dá sám sebe, a když milujete, vždy zapomenete na sebe.
Co je život? Život je Božský. Ale kolik lidí ví, co je život? Kolik lidí ví o tom, že je Božský? Kolik lidí ví, jak cenný je život? Jakmile si jednou uvědomíte, co je život, uvidíte ho úplně v jiné perspektivě. Život není jen práce, jídlo, spánek, jak si lidé velmi často myslí. Lidé zotročují sami sebe svou prací. Zotročují se v jídle. A to většinu času ani nejí pořádně. Také se zotročují ve spánku. Život běží dál, a když se lidé blíží ke smrti, pak si náhle uvědomí: „Mně asi něco uniklo.“ Když se ohlédnou zpět a zjistí, kolik promrhali možností k uvědomění si krásy života, začnou litovat. Uvidí, kolik příležitostí jim zkřížilo cestu, aby si uvědomili sebe, aby si uvědomili, jak velký je tento dar, který jim byl dán Bohem! A přece, oni ho promrhali.
Znovu se tedy ptám: Co je život? Život je láska. Božství je od naší mysli daleko a mysl ho chápe jen velmi obtížně. Je těžké pochopit Boha dříve, než si opravdu a úplně vyčistíte mysl. Život je Láska. A Láska, samozřejmě, je Božská. Láska je Bůh. Smyslem života je tuto Lásku cítit, uvědomit si tuto velikou Lásku, ne jen tu částečnou, kdy jeden den říkáme: „Miluji tě,“ a zítra: „Kdo že je ten člověk?“ Tahle láska není život. Láska, ona nevyjádřitelná, ona bezpodmínečná, jež je všude okolo vás. O té je život.
Výňatek z knihy JEN LÁSKA v překladu Kateřiny Pařízkové
Agní Parthéne Déspina, Áhrante Theotóke,
Ipsilotéra Uranón, aktínon lamprotéra
Eklamprotéra uranón fotós katharotéra,
María Aiparthéne kósmu pantós Kiría
María Nímfi Ánassa, harás imón etía.
Timiótera Heruvím iperendoxotéra
Hére to ásma Heruvím hére ímnos angélon
Hére iríni ke hará limín tis sotirías
Hére Parádise trifís, zoís te eonías,
Se iketévo Despina, Se, nin, epikalúme,
Korí semní ke áspile, Despína Panagía
Antilavú mu, ríse me, apó tú polemíu,
"Čistá Panno" Sv. Nektarios Eginský